„Město bylo ve strašném stavu a tak se nový starosta prostě rozhodl jednat! – tak Michele Laruë – Charlus z radnice francouzského Bordeaux popsala základ metamorfózy tohoto kdysi automobily zahlceného nevzhledného sídla v dnešní malebné a příjemné město. Opakovaně přitom zmiňovala jméno a hlavně vize tehdejšího starosty města Alaina Juppého, jež byly hlavním hybatelem všech změn. Silná vize jako základní předpoklad úspěšného rozvoje větších urbánních celků byla na konferenci „O územním rozvoji – Praha 2013“ zmiňována velmi často – ovšem se stejnou frekvencí jako nutnost architekturu měst podřídit a přiblížit jejich bezprostředním uživatelům. A těmi jsou lidé, nikoli automobily a tovární či kancelářské budovy.
Kromě kvalitativní a vlastně globální přeměny francouzského Bordeaux se auditorium konference seznámilo i s dalšími velkými městskými projekty. Architekt Dieter Polkowski prezentoval hamburské Hafen City a protože jeho detaily odborná obec už dobře zná, koncentroval se spíše na principy a pravidla realizace. Mezi nimi zdůrazňoval především potřebu konkrétních plánů, ale zároveň i nutnost zachování možnosti jejich změn.
Hamburské Hafen City je jedním z největších evropských urbanistických projektů (Dieter Polkowski, BSU Hamburk)
Náš náhled na věc
Z trochu jiné strany ne zcela uspokojivou situaci našeho územního plánování potvrdil Karel Maier z ČVUT. Ten na konferenci představil unijní srovnávací studii rozvoje středoevropských metropolí. V evropském kontextu na tom náš region není špatně, ba dokonce je v řadě parametrů nadprůměrný (včetně ekonomické úrovně), ale třeba z hlediska image je Praha vnímána jako město s výraznými deficity: málo dynamické a inovativní a také s nejasnou a málo konkrétní rozvojovou strategií. To souvisí s jeho hlavní slabinou – s problematickou a nevěrohodnou politickou scénou Prahy.
Tento zásadní problém – nejen – územního rozvoje našeho hlavního města výmluvně doložil Radim Perlín z Útvaru rozvoje hlavního města. Jeho příspěvek ukázal, že Praha není ve stadiu realizace nějakých strategických záměrů, ale ještě stále se tady uvažuje, jakou metodou územní rozvoj plánovat a řídit – dnes se projednává strategický plán rozvoje i tvorba územního plánu. Jinak řečeno: Praha je stran svého územního rozvoje ve stadiu řešení otázek typu „jak a jakými instrumenty“, zatímco řešení problému „CO budeme dělat“ je v nedohlednu (pomineme-li banální hesla jako „Praha – centrum kultury a vzdělanosti“ či „Praha – středisko hospodářských oborů s vysokou přidanou hodnotou“).
Je třeba dodat, že hlavní protagonista územního plánování na pražské radnici – náměstek Tomáš Hudeček – se zjevně snaží do celé této oblasti vnést racionalitu, jednoduchost, přehlednost a hlavně oprostit ji od korupčních nánosů. A jak vývoj ukazuje, ani to není lehké. Na druhou stranu se sám T. Hudeček opakovaně od plánování rozvoje na úrovni města distancoval s tím, že ke konkrétním rozhodnutím jsou kompetentní jen městské části, zatímco magistrát bude plánovat a řídit jen několik málo celoměstských projektů. Asi není přehnané tvrdit, že v této situaci se Praha svého Hafen City jen těžko dočká.
Konference „O územním rozvoji – Praha 2013“, uspořádaná Stavebním fórem a společnosti HB Reavis, se konala 11. dubna v pražské Rezidenci primátora. Všechny příspěvky vystupujících najdete na adrese http://www.stavebni-forum.cz/…13/index.php v sekci Program.
