Na mediálním výslunní se v uplynulém roce – po malém zaváhání předloni - opět hřála společnost Ekospol, stejně jako ve většině let předchozích. Jak ukázal monitoring společnosti Newton Media (tisk, online a vybrané TV a rozhlasové pořady), hlavním faktorem tohoto úspěchu byl její šéf Evžen Korec (1 979 příspěvků), který s neutuchajícím zápalem komentuje různé aspekty bytového trhu a ve výsledku byl přítomen v 80 % všech zpráv o společnosti, kterou v roce 1992 založil.
Co podle něj stojí za zdražováním bytů? Neaktualizovaný územní plán, rostoucí ceny prací i materiálu a konečně povolování nových staveb, které je „nejkomplikovanější v celé Evropské unii“. „Legislativní Kocourkov“ zaviněný nečinností politiků zdražuje podle slov E. Korce každý nový byt o celou jednu desetinu (E15 28.5.). Řešením jsou v jeho očích závazné lhůty pro všechny úřady činné ve stavebním řízení.
Evžen Korec byl v uplynulém roce také velkým kritikem centrální banky. Ta podle něj přísnějšími pravidly pro hypotéky nuceně vyhání domácnosti do nájemního bydlení, za které zaplatí (mimo jiné kvůli Airbnb) stejně jako za hypotéku. Na paškál si dále bral stavební úřad Prahy 15, který neuposlechl svůj nadřízený úřad a komplikuje Ekospolu jeho projekt Ekocity Hostivař o osmi stech bytech.
Svou pozitivní reputaci developer výrazně podpořil v listopadu, kdy dokončil „jeden z největších projektů pražské historie“, a to Panorama Kyje s téměř 1 000 byty. A u toho podle jeho generálního ředitele nemá zůstat. V Praze 5 chce Ekospol postavit zhruba 2 000 bytů a dalších 1 300 v dalším projektu v Praze 13. Je známo, že stejně náruživě jako o bytech mluví protagonista Ekospolu o zvířatech a přírodě. V loňském roce to stvrzovaly přibližně dvě stovky zpráv, ve kterých figuroval jako majitel táborské ZOO a propagátor návratu velkých kopytníků do české krajiny.
Stříbro pro Central Group
V médiích druhý Central Group (1 645) se loni prezentoval jako největší rezidenční stavitel, a to s tím, že prodal 1 012 bytů, domů a parcel v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Mělo jít o každý pátý nový prodaný byt. Dušan Kunovský, šéf firmy, předpovídal, že ceny bytů v Praze budou dále růst a znamenalo to pro něj vedle jiného, že se jím prodávané byty budou dále zhodnocovat (v předcházejících letech tomu prý bylo až o 20 % ročně). Komunikoval tudíž investiční bydlení a ve Vršovicích a na Zličíně prodával byty určené speciálně na pronájem. Na mediální frontě mu vydatně pomáhaly rezidenční statistiky, které publikoval společně s Trigemou a Skanskou – daly u něj vzniknout více než každé páté zprávě (23 %). V uplynulém roce měla skupina rozestavěné projekty například ve Stodůlkách, Letňanech, Modřanech nebo na Zličíně, ale nejvíce se hovořilo a psalo o areálu nákladového nádraží Žižkov. V jeho severní časti Central Group plánuje ruku v ruce s občany a architekty rezidenční čtvrť s půl druhým tisícem bytů, parkem a školkou (158 příspěvků).
Hlava Central Group soudí, že českou metropoli je nutno plánovat pro více než dva miliony lidí. Stejně jako Korec loni lamentoval nad stavebním řízením: stavební úřady se podle D. Kunovského mají centralizovat a sjednotit svou metodiku. Naděje upínal k politikům, kteří by si měli uvědomit, že bydlení přestává být dostupné pro střední třídu a Praha nemůže žít jen ze své podstaty. Současnou krizi navrhoval řešit vytvořením fondu veřejných investic, do kterého by na oplátku za dodržování a zkrácení stavebních lhůt přispívali všichni developeři. Tak či onak, Central Group je připraven – v minulých letech skupoval pozemky v osmi největších pražských brownfieldech, kde může v budoucnu vzniknout až 11 000 bytů.
Kontroverzní CPI?
Skupina CPI (1 423 příspěvků) byty nejenže pronajímá (je v tuzemsku druhým největším pronajímatelem se 12 400 byty), ale je stále aktivnější i v jejich výstavbě. Mnohde je to spojeno s kontroverzemi, např. v Ďáblicích, kde se městská část a obyvatelé bouří proti plánovaným osmnáctipatrovým věžákům, nebo v lokalitě Bubny-Zátory, kde firma neuspěla se svým záměrem vystavět obytný, zábavní a administrativní komplex. Ještě nejlépe vypadal pohledem médií její projekt Praga s tisícovkou nových bytů na pomezí Záběhlic a Hostivaře, který už získal razítko EIA. Konsorcium bank loni skupině poskytlo úvěr 3,8 miliardy korun, přesto týdeník Týden (16.4.) psal, že se nad impériem Radovana Vítka smráká, což ilustroval řadou zahraničních příklad. V oblasti nájemního bydlení čelila skupina příhodám, ze kterých by zešedivěl leckterý tiskový mluvčí. Nejdříve koncem května ukončila provoz dvou ubytoven v Ústí nad Labem, čímž vyvolala podezření, že vyhání Romy a chudé občany z města (př. Deník „Nemáme kam jít, říkají lidé z ubytovny“, 31.5.). Krátce poté se v části města v okolí ubytovny Modrá rozšířili v bezprecedentním množství švábi. Mediálně vděčný brouk to dvakrát dotáhl až do hlavních zpráv na Primě.
Inovativní Trigema
Trigema (978) těžila ze sdílených statistik pražského realitního trhu, které v jejím případě generovaly 43 % všech zpráv. Měla to společné s Central Group, ostatně stejně jako skutečnost, že význačné procento jejích bytů (vlastním odhadem 40 % až 50 %) si lidé kupují na investici. Jinak se ovšem Trigema snažila spíše odlišit. Například ve spolupráci s umělcem Davidem Černým nechala na náměstí v Nových Butovicích postavit a v listopadu otevřela robotickou restauraci Cyberdog. Metropoli chce také ozvláštnit přestavbou chátrajícího lihovaru na Smíchově, ve kterém má vzniknout 600 bytů a má se odtud skýtat pohled na pražské panorama od Vyšehradu po Pražský hrad. Podle šéfa Trigemy Marcela Sourala chybí Praze architektonické perly a většina staveb je spíše průměrná.
Své projekty počala Trigema nazývat poněkud neotřele a tak do médií začaly pronikat názvy jako CSV@Řepy, NMN@Holešovice nebo KLR@Plzeň, což má být už druhý plzeňský projekt. Podle Souralových slov se společnost rozhlíží i v dalších regionech a čeká zde na správnou příležitost (E15 „Marcel Soural: Nakoupili jsme projekty za miliardu“, 23.4.).
Ekologická Skanska
První pětici mediálních přeborníků českého developmentu uzavírá Skanska Reality (771 příspěvků). Statistiky sdílené s Trigemou a Central Group u ní tvořily takřka polovinu publicity, úročila ale i své předchozí akvizice pozemků. V Modřanech plánuje společně s občany a spolky rezidenční čtvrť s půvabným názvem „Cukrkandl“. Jinde by stavěla ráda, ale nemůže – průmyslový areál v Malešicích musí nejdříve vyčistit, což podle ní bude trvat nejméně dva roky. Angažovat se chce Skanska také v širším okolí metropole, konkrétně v Libčicích směrem na Kralupy nad Vltavou nebo v obci Loděnice na Berounsku. Výjimečný je projekt Hendlův dvůr na Hanspaulce, kde Skanska přestavila budovy z 16. a 18. století a jejich cena se vyšplhala až na 92 000 korun za metr. Na druhé straně musela společnost řešit u stávajících bytů hodně reklamací na akustiku a údajně již tomuto problému přišla na kloub.
V průběhu roku se Skanska často prezentovala jako průkopník boje proti přehřívání města, k čemuž mělo přispět hospodaření se „šedou vodou“ či zelené střechy, od ostatních se dále snažila odlišit díky certifikátům BREEAM či LEED. V neposlední řadě si zakládala na tom, že své projekty konzultuje s občany - podle slov ředitele Petra Michálka se tak ulamují hroty kritiky a leckdy to vede k prospěšné úpravě. Čeští Švédové (Švéd už ve správní radě není ani jeden) se v tomto směru inspirovali u mateřského koncernu, který má v tomto směru mnohaleté zkušenosti.
Téma kooperace města a investorů je hlavním tématem dalšího diskusního setkání SF, které se pod názvem „Jak má město stavět byty?“ koná ve středu 24. dubna v pražském hotelu Adria. Prahu na něm budou reprezentovat Petr Hlaváček z MHMP a Jaromír Hainc z IPRu, soukromý sektor bude zastoupen E. Forejtem ze společnosti Passerinvest Group a také P. Hánou a L. Makovským z poradenské firmy Deloitte. Více informací najdete na http://www.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/jak-ma-mesto-stavet-byty/.
Jan Jüptner, Newton Media
