Čísla mluví jasnou řečí - podíl energeticky pasivních staveb v loňské výstavbě činil méně než 1 %, naopak podíl staveb dokončených v nejhorší možné energetické třídě C činil více než 96 %. Podíl šetrných staveb na celkové výstavbě v České republice se tak dosud pohybuje na úrovni statistické chyby Přitom energeticky pasivní budovy spotřebují na vytápění 6x méně energie než ty „běžné“. Pokud bychom energeticky pasivní stavbu přirovnali k autu se spotřebou 3 litrů benzínu na 100 km, potom běžná budova odpovídá autu s neuvěřitelnou spotřebou 18 litrů na 100 km. Běžná budova také samozřejmě i v mnoha dalších směrech mnohem více zatěžuje životní prostředí. Je zjevné, že české stavebnictví zaspalo.
Díky novému zákonu č. 406 se však stavaři pomalu vydávají na cestu vpřed. Architekt Michal Šourek ( Ze zdravotního hlediska šetrné budovy vytvářejí pro člověka velmi ohleduplné prostředí. Systém řízeného větrání umožňuje, aby okna byla trvale uzavřena a tak do interiéru vniká mnohem méně hluku. Venkovní vzduch je rovněž díky filtraci zbavován většiny prachových částic a pro alergiky je tady možnost odfiltrování i pylových částic. Řízení objemu výměny vzduchu zajišťuje trvale příznivé hladiny oxidu uhličitého a vlhkosti. Důsledkem je nejen příjemný pocit během dne či kvalitnější spánek. Příznivé zdravotní podmínky ocení všichni, nejvíce alergici a astmatici.
Co to jsou „téměř nulové“ budovy?
Podoba téměř nulových budov u nás není uzavřenou kapitolou, prováděcí vyhláška ještě nebyla vydána. Je sice možné vytvářet různé spiklenecké teorie o lobby výrobců různých technologií a materiálů, nicméně: architekti byli k tvorbě „nulové“ legislativy přizváni a tedy měli a mají možnost výslednou podobu „nearly zero“ budov ovlivnit. Aktivně se jich ale tohoto procesu účastní velmi malý počet – a to je škoda. Hledají se optimální parametry nulových budov pro naše podmínky, hodně se také mluví o principu referenčních budov, který je ovšem pro laiky obtížněji srozumitelný. Velké diskuse jsou dnes vedeny také o roli obnovitelných zdrojů energie. Diskuse se zase bohužel účastní jen velmi málo lidí z praxe. A právě neúčast praktiků může vést k požadavku příliš vysokého podílu obnovitelných zdrojů energie na celkovém energetickém hospodaření stavby. Foto archív JRD – projekt Park Hloubětín (MS architekti).
Autor je výkonným ředitelem developerské společnosti JRD, specializované na výstavbu nízkoenergetických a pasivních rezidencí.
