K příčinám víceprací se řadí také problémy s kontrolou kvality, stejně jako nedostatečnou organizací a málo důslednou kontrolou dokumentů. Častým důvodem pro průtahy nebo prodražení projektu bývá také neúplný, nejasný nebo nedostatečně detailní projekt. Vícepráce obvykle vyžadují dodatečné zdroje, jako je čas, materiály a pracovní síla, a mohou mít velký dopad na harmonogram a náklady projektu. Podle výsledků výzkumu se mohou náklady zvýšit až o pětinu, v České republice dokonce až téměř o třetinu.
Lék na vícepráce: BIM
Využívání metody BIM pomáhá omezit množství víceprací a předělávek, které mohou zvýšit cenu jednoho stavebního projektu až o třetinu. Nedávný celoevropský výzkum společnosti PlanRadar, jehož se zúčastnilo 2 500 společností, ukázal, že nejčastějšími příčinami zvýšení cen stavebních projektů jsou špatná komunikace a spolupráce mezi zúčastněnými stranami či členy týmu.
Digitální úspory
Metoda BIM mění dosavadní způsob práce během stavebního projektu a je cestou k digitální budoucnosti stavebnictví. Její hlavní přínosy v podobě efektivnějšího řízení projektu i zrychlení a zlevnění stavby byly hlavním důvodem, proč se vláda ČR již v roce 2017 rozhodla podpořit jeho využívání prostřednictvím Koncepce zavádění metody BIM do veřejné správy.
Při využívání metody BIM se sdružují všechny informace o projektu v takzvaném Informačním modelu stavby (IMS). Ten je otevřenou strukturovanou databází vzájemně provázaných informací o stavbě v digitální podobě. Součástí IMS jsou všechny důležité dokumenty, ale také záznamy o průběhu a výsledcích externích procesů a veškerá komunikace spojená s projektem. Jednou z částí IMS je pak také Digitální model stavby (DiMS), který kromě grafické podoby stavby nese i další užitečné informace, například vlastnosti jednotlivých stavebních prvků.
„Informace o stavbě jsou dnes běžně roztříštěné mezi množství šanonů, e-mailových či textových zpráv a někdy dokonce i papírových dopisů nebo se předávají jen ústně prostřednictvím telefonů. Najít potřebnou informaci tak může trvat velmi dlouho a ještě nelze zaručit, že se podaří najít její aktuální verzi. Právě to způsobuje řadu nedorozumění a s nimi spojené dodatečné náklady. Metoda BIM to výrazně mění,“ zdůrazňuje Eva Kaiserová, zástupkyně ředitele odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci. A dodává: „Soustředění všech informací o stavbě na jedno místo umožní najít potřebnou informaci na pár kliknutí myší. Navíc s jistotou, že jde o aktuálně platnou verzi informace.“
Kde se chybuje?
Celoevropský výzkum společnosti PlanRadar identifikoval šest hlavních příčin předělávek a víceprací v České republice. Metoda BIM může pomoci odstranit většinu z nich.
Špatná komunikace a spolupráce
Všechny informace o stavbě jsou soustředěny na jednom místě v Informačním modelu stavby. Všechny stavařské profese tak vždy pracují jen s jednou, aktuální verzí informace uložené v IMS, a to v průběhu celého životního cyklu stavby.
Problémy s kontrolou kvality
Veškeré interní a externí procesy probíhají v rámci nástrojů Společného datového prostředí (CDE) a jsou součástí Informačního modelu stavby (IMS). Místo složitého hledání informace v papírech a e-mailech tak stačí příslušnému pracovníkovi přihlásit se do CDE, kde v informačním systému okamžitě vidí, které požadavky se jeho nebo jeho týmu týkají, a v jakém stavu jsou ty, které zadal on sám. Vždy je navíc možné využít fulltextové vyhledávání a také nastavit automatickou eskalaci požadavku nadřízenému v případě, že odpovědný pracovník nerozhodne ve stanoveném termínu.
Nedostatečná organizace a kontrola dokumentů
Všechny dokumenty (elektronické i digitální) jsou součástí Informačního modelu stavby (IMS) a tedy dostupné na jednom místě ve Společném datovém prostředí (CDE). Současně jsou všechny dokumenty vzájemně provázány a propojeny také s Digitálním modelem stavby (DiMS). Výběrem v DiMS si lze jednoduše zobrazit i třeba revizní zprávu, plán pravidelné údržby nebo záruční a servisní podmínky.
Nedostatečné plánování
Digitální model stavby (DiMS) by měl v každém okamžiku co nejpřesněji odrážet skutečnou fyzickou podobu stavby. To znamená, že i v průběhu výstavby musí být pravidelně aktualizován. A protože je DiMS součástí sdíleného Informačního modelu stavby (IMS), všechny změny jsou okamžitě dostupné všem, kdo na projektu pracují (a dokonce o nich mohou být informováni notifikací, třeba do e-mailu). Současně je v nástrojích pro práci s DiMS k dispozici i tzv. kontrola kolizí. Dnes je totiž poměrně častým jevem, že se až na stavbě zjistí, že některé věci nelze realizovat tak, jak jsou projektovány – například se nevejde další trubka do vymezeného prostoru. Projektová dokumentace je přitom při využívání metody BIM generována přímo z Digitálního modelu stavby (DiMS). Proto mohou mít všechny změny téměř okamžitě k dispozici i pracovníci přímo na stavbě, kteří stále využívají papírové plány.
rs/pb
