Pět minut – to je doba, kterou dnes zloději potřebují ke vniknutí do průměrně zabezpečeného bytu. Loni bylo v Česku spácháno zhruba 15 000 krádeží vloupáním, tedy násilným vniknutím do bytu či domu. Policie přitom objasní jen málo z nich a náhrady škody se od lapených lapků dočká jen málokdo. Pomoci může pojištění, ale právě pojišťovny od majitelů rezidenčních objektů často požadují různá zabezpečovací opatření. Nikoli náhodou, nejlepší ochrana před vloupáním je totiž prevence – od zajištění výběru poštovní schránky v době nepřítomnosti majitele až po instalaci alarmu. V tomto ohledu cenné poznatky přinesl průzkum společnosti Jablotron mezi vězni, odsouzenými za krádeže vloupáním.

Výsledky ankety mezi 135 vězni jsou hlavně pro laiky v mnohém ohledu překvapivé. Už citovaná doba, kterou kriminální „profesionálové“ potřebují ke vstupu do objektu, je podivuhodně krátká. Ještě více alarmující je ovšem poznatek, že obvykle se zloděj do vytipovaného objektu nevloupává dveřmi, ale oknem. Přes 84 % zpovídaných lupičů se do domů a bytů dostane touto cestou (oknem navíc obvykle nezavřeným), 74 % přes sklep a 73 % skrze garáž. Trochu zarážející je i to, že často to bývá v době, kdy je majitel přítomen, přesněji řečeno spí – tuto variantu preferovalo 42 % účastníků ankety. Důvodem, proč lupiči toto zjevné riziko podstupují, je snadná dosažitelnost věcí, o které jim při vloupání jde – mobilní telefony, notebooky, peněženky, doklady -, jež v takových případech nikdo nikam neukrývá. Jinak 54 % dotazovaných uvedlo, že nejvhodnější dobou pro „akci“ v rodinném domě je noc, naopak v případě velkých bytových domů jich 79 % preferuje den.

Co odradí

Preventivní opatření proti vloupačkám mají poměrně pestrou škálu, ovšem různou účinnost. Nejefektivnější jsou – jak ukázala zmíněná anketa – alarmy, respektive poplašná zařízení, ta od vloupání odrazují 70 % lupičů, bezpečností dveře (69 %) a bezpečnostní skla (63 %). Pro více než polovinu zpovídaných vězňů byl při pokusech o vloupání důvodem k předčasnému odchodu nápis „Objekt je napojen na pult centrální ochrany“ a stejný počet uvedl, že by si vloupání rozmysleli díky hlídacím psům. Naproti tomu se zloději jen málo bojí sousedů – 80 % pachatelů vloupání v průzkumu uvedlo, že je nepovažují za větší nebezpečí.

Za zmínku stojí skutečnost, že bezpečnostní agentury se na místo činu dostávají většinou příliš pozdě na to, aby zloděje zadrželi. Nicméně houkající alarm a výmluvné varování v podobě nápisu o napojení objektů na bezpečnostní službu pachatele odrazuje od pokračování v loupeži a také víceméně eliminují poměrně časté bezdůvodné ničení interiérů napadených objektů. Pouhý alarm v tomto ohledu nestačí – přes 60 % zlodějů uvedlo, že ve své činnosti pokračují i přes jeho houkání.

Počet případů krádeží vloupáním

(Česká republika 2009 – 2011)

Pramen: MV ČR

Sociální sítě bodují

Pro zloděje je prvořadou záležitostí vytipovat ten správný byt, a to jak z hlediska výnosů zamýšlené krádeže, tak snadnosti jejího provedení. V tomto směru už tradičně nejspolehlivěji fungují tipy od známých, pak také signály delší nepřítomnosti majitele či uživatele objektů – většinou takto poslouží přeplněná poštovní schránka či chybějící známky denního provozu (svícení, větrání). Pro současnost je dosti typická skutečnost, že i do této oblasti pronikly nové technologie – 11 % zlodějů zjevně jde s dobou a v průzkumu uvedlo, že pro ně je zdrojem relevantních informací Facebook nebo jiné sociální sítě. Právě tady se – přes četná a opakující se varování z různých stran – lidé stále chlubí nejen cennými věcmi, třeba dárky, ale nezřídka i odjezdem na delší dovolenou.

Zpovídaní vězni se sice podle průzkumu shodli na tom, že dnes mají vzhledem k sofistikovanějším zabezpečovacím zařízením podstatně těžší „práci“ než v nedávné minulosti, ovšem stále velmi vysoký a jen mírně klesající počet krádeží vloupáním ukazuje, že i toto větší riziko je stále ochotno podstupovat hodně z nich. Jedním z důvodů je nepochybně i to, že lidé jsou stále dosti lehkomyslní a vloupání pachatelům velmi usnadňují – 42 % respondentů ankety Jablotronu uvedlo, že nacházejí klíče od bytů i domů pod rohožkou, 63 % zase skutečnost, že cenné věci se obvykle ukrývají na notoricky známých místech.