O tom, co novela SZ přinesla, už bylo řečeno mnoho. Ale co nepřinesla? Jinak řečeno: co ze záměrů předkladatele, tedy MMR, „neprošlo“?
Novelu stavebního zákona jsme připravovali se snahou přispět ke zjednodušení a zrychlení všech etap přípravy a realizace staveb - od územního plánování až po kolaudaci. Během legislativního procesu, zejména v mezirezortním připomínkovém řízení, se však v plné míře projevil střet kompetencí jednotlivých dotčených resortů, a ačkoli konečné schválené znění novely stavebního zákona plně neodpovídá variantě prosazované MMR, je maximem, kterého bylo možné dosáhnout při zachování současné organizace veřejné správy a ve formě novely, nikoli návrhu nového zákona. Snažila jsem se kolegy přesvědčit, aby byli ambicióznější, ale někteří ministři byli proti, takže novela dopadla, jak dopadla. Zjednoduší získávání povolení staveb, ale z mého pohledu se v průběhu projednávání novely jasně ukázala nezbytnost celkové rekodifikace veřejného stavebního práva.
A naopak – co tam je navíc – v porovnání s původním návrhem MMR? A zase jinak řečeno: co tam v průběhu legislativního procesu přibylo?
Novela stavebního zákona vyvolala velkou pozornost, jak je možné posoudit podle délky legislativního procesu a množství pozměňovacích návrhů. Za kontroverzní vnímám pozměňovací návrh na posunutí termínu platnosti starých územních plánů z roku 2020 až na rok 2022. Ačkoliv původní pozměňovací návrh počítal s posunem dokonce až do roku 2031, nepovažuji ani tento kompromisní návrh za vhodný hlavně proto, že stavební zákon z roku 2007 přinesl zcela odlišný proces přípravy a projednání územních plánů s větším zapojením veřejnosti. My jsme v průběhu projednání navrhovali, aby se lhůta v tuto chvíli neposouvala. Dotýká se v podstatě pouze dvou největších měst, Prahy a Brna, které v tuto chvíli pořizují své územní plány. Navrhovali jsme, že pokud by se ukázalo, že tato města skutečně termín dodržet nezvládnou, pak by se například v roce 2019 udělala novela stavebního zákona formou poslanecké iniciativy, která by spočívala pouze v posunutí termínu platnosti starých územních plánů. V rámci projednávání novely stavebního zákona v Poslanecké sněmovně byl poslanci přijat oproti původnímu návrhu pozměňovací návrh týkající se změny zákona o ochraně přírody a krajiny. Požadoval, aby spolky byly účastníky pouze řízení vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tento pozměňovací návrh vyvolal velmi bouřlivou veřejnou diskusi. A mě hodně mrzí, že se celá diskuze nad novelou stavebního zákona jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu prakticky soustředila pouze na tento jeden pozměňovací návrh.
Je známo, že někde na začátku byl i záměr zjednodušit celý systém stavebních úřadů. Povedlo se?
Přijatá novela stavebního zákona nemění strukturu ani počet stavebních úřadů. Změny se týkají pouze příslušnosti k vydávání společného rozhodnutí. To znamená, že tam, kde dnes je příslušných více stavebních úřadů, tedy obecný, speciální nebo jiný stavební úřad, bude po novele k vydání společného rozhodnutí příslušný jeden stavební úřad, který bude příslušný k vedení společného územního a stavebního řízení a vydání společného povolení.
Všichni doufáme, že novela přinese urychlení schvalovacích procesů. Její znění to nepochybně umožňuje. Ale dojde k tomu také v realitě – změní se i přístup úředníků SÚ?
Novela stavebního zákona zavádí na úseku územního plánování tzv. zkrácené postupy pořizování aktualizací a změn územně plánovacích dokumentací. Zde lze očekávat časovou úsporu až 12 měsíců v závislosti na rozsahu a náročnosti řešení změny. Zkrácený postup pořízení změny územního plánu bude možné použít v případě, že změna nebude řešena ve variantách. V takovém případě, pokud zastupitelstvo obce rozhodne o zkráceném postupu pořízení změny územního plánu, bude sloučena etapa společného jednání a veřejného projednání návrhu v jednu etapu veřejného projednání. Tím nebude nikdo krácen na svých právech a celý proces se zásadně urychlí. Tento postup bude možné využít nejen u změn vyvolaných potřebami velkých investorů, ale také u těch, jejichž potřeba je vyvolána malými stavebníky, kteří žádají zařadit do ÚP zastavitelné plochy pro osobní potřebu, jde například o výstavbu rodinného domu. Obdobně bude zkrácený postup zaveden i u pořizování aktualizací zásad územního rozvoje a změn regulačních plánů.
Novela stavebního zákona zavádí také nové pojetí společného řízení, které umožní investorovi, pokud si tuto cestu zvolí, posouzení umístění i povolení stavby v jednom řízení a získání jednoho povolení na stavbu či soubor staveb také v případech, kdy tomu v současnosti brání rozdílná příslušnost stavebních úřadů. To znamená i tam, kde to dnes není možné. Z procesního hlediska tedy dojde ke zkrácení v tom smyslu, že se povede pouze jedno společné řízení namísto dvou či více samostatných řízení. Lze očekávat rychlejší realizaci záměru z hlediska času, protože odvoláním či případně žalobou bude moci být napadáno pouze jedno rozhodnutí. Rozhodne-li se investor jít novým společným řízením a podá žádost o takové řízení, je řízení zahájeno dnem podání žádosti a úředníci stavebního úřadu postupují podle úpravy dané stavebním zákonem.
Veřejný sektor se v oblasti výstavby skoro úplně vyčerpává ve sféře infrastruktury. Bytová výstavba je tak víceméně zcela v rukách sektoru soukromého – považujete to za ideální stav? Pokud nikoli – co s tím?
Je logické, že soukromý sektor v tržním prostředí bude vždy hrát dominantní roli na trhu s byty, tedy i v případě nové bytové výstavby. Prostor pro výstavbu bytů mohou však částečně vyplnit především obce a neziskové a církevní organizace. V případě obcí se může jednat o kombinaci sociálních bytů se standardními nájemními byty, v případě neziskových a církevních organizací pak především o byty sociální. Sociální byty by pak měly sloužit specifickým skupinám obyvatel, ne však pouze problémovým domácnostem, ale také, a to především, domácnostem seniorů, či zdravotně a tělesně postiženým. MMR poskytuje prostřednictvím národních či evropských dotačních titulů finanční prostředky umožňující podpořit výstavbu nájemních bytů, avšak limitujícím prvkem je skutečnost, že tyto dotace zakládají tzv. veřejnou podporu, což znamená, že uvedené subjekty mohou dosáhnout na finanční podporu omezeně. To však neznamená, že by veřejný sektor neměl zájem stavět. V případě národních dotačních titulů - jako například Komunitní domy seniorů nebo Pečovatelské byty - evidujeme každoročně výrazný převis poptávky nad nabídkou. Bohužel zdroje státního rozpočtu jsou omezené.
Podle některých zpráv a vyjádření chcete na MMR ještě do konce volebního období stihnout definovat alespoň základní teze pro zcela nový SZ. Čím zásadně by se měl odlišit od toho dnes platného a opakovaně novelizovaného SZ?
Chystáme komplexní rekodifikaci veřejného stavebního práva. Dnešní roztříštěnost výkonu veřejné správy na tomto úseku je již déle neudržitelná. Bez změny dalších zákonů se zásadního zlepšení nedosáhne. Znamená to zásahy do kvalifikace stavebních úředníků, zásahy do počtu i potřebnosti stavebních úřadů, změny počtu přezkumných řízení i dotčených orgánů. S rekodifikací stavebního práva souvisí i nový zákon o vyvlastňování. V tuto chvíli se vyvlastňuje asi podle dvanácti zákonů, které mají v gesci úplně jiné resorty. Domnívám se, že by to mělo být centralizováno pod jedním zákonem. Rekodifikace by se týkala změny minimálně stovky zákonů, ale samozřejmě krutou podmínkou, do které nechce nikdo jít, je kompetenční zákon. Podotýkám, že pokud má dojít opravdu k zásadním koncepčním změnám, neobejde se to bez politické podpory napříč spektrem všech politických stran.
A jaké šance jsou, že to opravdu stihnete?
11. října budu na vládu předkládat základní teze rekodifikace veřejného stavebního práva.
Jisté není nikdy nic, ale ANO pravděpodobně volby vyhraje – a vznikne tak větší či menší možnost vašeho setrvání na místě ministryně. Jak to vidíte vy osobně, láká vás pokračovat?
To je opravdu velmi předčasná otázka. Ráda bych z MMR udělala ministerstvo veřejného investování s ohledem na redukci agend v rámci jednotlivých resortů. Aby regionální rozvoj a veřejné investování byly ruku v ruce.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová bude zahajovat konferenci Technologické fórum 2017, která proběhne v rámci letošního ročníku veletrhu FOR ARCH. Slavnostní zahájení se koná 20. září v PVA EXPO PRAHA.
Petr Bým
