Na akci s názvem „Logistická a kancelářská výstavba: trendy, výhledy a inovace“ logistiku reprezentovali hlavně protagonisté jeho developmentu, když panel věnovaný budoucnosti kanceláří měl trochu jiné obsazení – v něm se sešli architekt, konzultantka pro oblast pracovního prostředí a zástupce provozovatele coworkingových kanceláří.
Kanceláře a „industriál“ v pohybu
V dnešní době, plné dramatických zvratů a událostí, nelze nic předvídat, natož pak spolehlivě naplánovat! Na tomto narativu se dnes asi shodnou všichni napříč celou světovou ekonomikou. Na první pohled se to musí týkat i českého realitního trhu, poslední diskusní setkání Stavebního fóra nicméně ukázalo, že přinejmenším v některých jeho segmentech a přinejmenším v některých směrech tomu tak není.
Vítězná logistika
„V okolí Prahy stouplo nájemné za poslední rok a půl ze 4,5 na 7,5 eur za metr čtvereční a měsíc,“ konstatuje Radek Procházka z poradenské společnosti Procházka&Partners. Podobně dobrých zpráv trh skladových a průmyslových ploch poslední dobou generuje hodně: celková výměra kvalitního „industriálu“ letos překročila hranici 10 milionů čtverečních metrů, ve výstavbě je další milion a stoupá nejen nájemné, ale i tržní hodnota logistických nemovitostí.
I ze slov účastníku poslední akce SF bylo zřejmé, že tento segment se šance a příležitosti, které mu v duchu „všechno zlé je k něčemu dobré“ nabídly pandemie a válka na Ukrajině, chopil na 110 %, a to včetně inovací a modernizace. „Udržitelnost, to dnes není jen o zeleni, ale také o aspektech ekonomických i sociálních,“ upozorňuje Pavel Sovička ze společnosti Panattoni. V logistických areálech také už dávno nejde o jenom ekologické certifikáty či fotovoltaiku na střechách, zejména velcí hráči stále citlivěji vnímají, že jsou součástí života lokality a obcí nejen výměrou svých hal. „Vytváříme komplexní areály, v kterých nabízíme i kapacity pro ubytování, gastronomické služby, zdravotnická zařízení a také prostor pro vzdělávání i sportovní aktivity,“ popisuje Jakub Kodr z firmy CTP jakým směrem se dnes logistika ubírá. Ekologie a klima přitom samozřejmě nezůstávají stranou. „Uvažujeme už i o větrných elektrárnách i tepelných čerpadlech,“ říká Jan Andrus ze společnosti P3 Logistic Parks s tím, že v nedaleké budoucnosti by se logistické areály mohly transformovat z odběratelů na dodavatele elektrické energie.
Výstavba u nás není snadná, i tady ji povolování a vůbec byrokratické procesy zdržují. „Narážíme i na takové názory, že v logistických areálech nemůže být žádné sportoviště,“ popisuje jednu z bariér inovací Michal Vrba ze společnosti Prologis. Pavel Sovička kritiku doplňuje: „Sklady a výroba, to je přece kritická infrastruktura, což poslední léta ukázaly velmi zřetelně. Ovšem zatímco bytová krize se řeší víceméně permanentně, problémy zásobování a distribuce bohužel zůstávají stranou pozornosti veřejnosti!“
Ani česká logistika tedy není ušetřena potíží, nicméně – a na rozdíl od jiných částí realitního trhu – její perspektivy jsou více než dobré, což lze tvrdit s vysokou mírou jistoty. Kromě takových faktorů, jako je už pevné zakotvení e-commerce ve sféře českého maloobchodu, dobrou budoucnost české logistice slibuje hlavně globální proces relokace výroby. Ta se už nyní přesouvá z příliš vzdálených nebo rizikových lokalit, respektive vrací se do Evropy. V tomto ohledu také geografická poloha Česka bude značnou konkurenční výhodou.
Interiérová revoluce
„Soutěžíme s obývacím pokojem!“ upozorňuje na fenomén home office a jeho dopady na tradiční kanceláře Johana Sedláčková Vamberská, specialistka na problematiku pracovního prostředí, působící v ELAI (European Leadership & Academic Institute). Martin Holý ze společnosti Scott.Weber Workspace její slova potvrzuje: „V kancelářích budou lidé napříště hledat to, co nemají doma!“ Bude to platit hlavně pro mladší, do práce teprve nastupující generace, pro které – i podle řady průzkumů – otázka mzdy není při výběru zaměstnavatele na prvním místě a naopak kvalita pracovního prostředí po ně nabývá na významu. Těží z toho ale i zaměstnavatelé: „Prostředí, kde se lidem líbí a cítí se v něm pohodlně a bezpečně, ve výsledku přináší vyšší produktivitu a řadu dalších benefitů pro firmy, třeba v podobě nízké fluktuace,“ vysvětluje J. Sedláková Vamberská.
Nových nároků a požadavků se okamžitě chopili tvůrci kancelářských interiérů. „Máme rádi silné architektonické příběhy,“ vysvětluje Jakub Heidler ze Studia Reaktor to, proč v řadě realizací on a jeho kolegové hledají relace mezi činností zákazníka a interiéry jeho kanceláří. Přitom nejsou jediní, kdo sází na neotřelou podobu kancelářských prostor, a tak se v nich stále častěji objevují takové prvky, jako je nerezová síť, gabionová zeď nebo třeba kompletní skleník uprostřed místnosti. Podobných inovativních interiérů u nás poslední dobou vzniká relativně hodně, základními požadavky pro jejich tvorbu ale zůstávají stejné: flexibilita, tj. možnosti úprav ad hoc podle aktuálních potřeb, a diverzita, respektive striktnější odlišení funkcí jednotlivých prostor.
Vlastně celý český kancelářský trh dnes tak trochu přešlapuje na místě, protože odpověď na otázku „Kolik metrů čtverečních budeme potřebovat?“ nemají ani developeři, ani jejich klienti. Na impulsy, které přinesl dramatický vývoj posledních let pro pracovní trh, tedy zatím reagují hlavně architekti. Zákazníků jim i přes všeobecnou nejistotu přibývá – trh práce je u nás už delší čas trhem zaměstnanců a kdo chce získat skutečnou kvalitu, musí svým pracovníkům a jejich nárokům jít naproti.
Všechno ovšem má své limity. Co se týká versatility místa, kde se pracovní činnosti realizují, budou u nás do značné míry spočívat v mentální sféře. „Doba hlídání pracovníků je za námi,“ tvrdí J. Heidler, ovšem hned dodává: „Svoboda volby místa výkonu práce ale zaměstnancům přináší i větší odpovědnost.“ Nejde přitom jen o morálku pracovníků, své myšlení a postoje bude muset změnit hlavně sféra řízení. A je otázkou, jak se český management vyrovná s problémem práci efektivně naplánovat, rozdělit a výsledky pak spolehlivě kontrolovat.
Petr Bým
