V současnosti je u nás zhruba 227 000 studentů, kteří studují na vysokých školách, přičemž minulý rok počet jejich absolventů překročil číslo 54 000. To vyplývá z dat MŠMT. Řada studentů, kteří během studia bydlí u rodičů či na koleji, s blížícím se absolutoriem řeší otázku, „Kam jít?“. Jednoduchá otázka, složitá odpověď a obzvláště v Praze.
Pokud jste neměli to štěstí a vaši předci se vám nepostarali o byt, tak máte v zásadě několik málo možností - je to koupě, pronájem nebo startovací byty. Pokud má student či čerstvý absolvent dostatečné finanční prostředky, tak si samozřejmě může byt koupit. To je však podmíněno dostatečným kapitálem a velmi často také splněním podmínek pro získání hypotéky. Obojí je pro běžného studenta či absolventa víceméně nemožné, pokud by se měl spoléhat jen na vlastní síly – v roce 2017 činil podle serveru E15 průměrný nástupní plat vysokoškoláka v Praze zhruba 32 000 korun hrubého. Přitom samotný byt v Praze se dnes těžko sežene pod 2,5 milionu korun, nepočítaje v tom nutné náklady pro zařízení bytu. O něco snesitelnější je situace v „Zápraží“, kde jsou ceny všech nemovitostí příznivější, nicméně stále mimo možnosti velké části právě dostudovaných zájemců o bydlení. Nemluvě o tom, že nejlevnější byty na trhu jsou buď malé byty pod 30 čtverečních metrů, či byty v dosti neuspokojivém stavu, což si žádá další prostředky, nepočítaje pravidelné měsíční poplatky.
Nájem jako řešení?
Nejjednodušším a také nejčastějším řešením otázky bydlení je tak pro absolventy pronájem bytu či pokoje – právě to je nejlevnější varianta bydlení. Cena samotného pokoje v Praze dnes již však neklesá pod 5 000 korun za měsíc a pokud je nižší, pak by případný zájemce měl zpozornět, neboť v takové cenové hladině se mnohdy vyskytují nabídky s pomyslným „ale“.
Medián výše nájmu nejmenších bytů (1+KK) v Praze překročil, podle čísel portálu idealninajemce.cz, 11 000 korun. Pokud se člověk opravdu uskromní, tak lze najít také byty s nájemným pod magickou hranicí 10 000 korun, ale zde je již opravdu nutné dělat kompromisy ve velikosti či vybavení a stavu bytu (byt s dvojvařičem či nedodělanou koupelnou nebývá výjimkou).
Za hranicemi Prahy je úroveň nájmů nižší. Pronájem pod 10 000 korun však i tam téměř neseženete a jako všude, čím levnější byt, tím větší kompromisy či naopak vyšší náklady. Nemluvě o obtížných peripetiích s dopravou, pokud dojíždíte do Prahy za prací. To je také nutné brát v potaz při kalkulování celkových nákladů na bydlení.
Ve dvou (a více) se to lépe táhne
Finančně únosnou a svým způsobem zábavnou cestou může být spolubydlení s lidmi, se kterými se znáte. V době po promocích se logicky nabízejí spolužáci, případně bydlení s partnerem. Pokud budete mít štěstí a podaří se vám pronajmout byt za opravdu dobrou cenu, tak v přepočtu na osobu budete platit méně než v případě samostatného bydlení. Pokud trváte na samostatném pokoji, tak i v rámci spolubydlení se ale pod 7 000 korun bez poplatků a služeb neubytujete. To je mimo jiné částka, na které startují rozumné nabídky pronájmu jednotlivých pokojů na sociálních sítích.
Poslední možností, jak řešit bydlení, ovšem často striktně omezenou, jsou startovací byty. Často se ale můžeme setkat s tím, že jsou určeny pouze pro rodiny či jednotlivce s dětmi. Dalším kritériem bývá také výše příjmů na domácnost, trvalý a fyzický pobyt na území obce. Vzhledem k malému počtu těchto bytů se o ně často losuje, případně o budoucím nájemci rozhoduje komise složená ze zástupců radnice. Tato možnost je až na výjimky pro čerstvé absolventy nedosažitelná.
Jan Závorka
