Meziročně činí červencový propad hypotečního trhu 4 %, a to jen kvůli nízké srovnávací základně. Oproti polovině roku 2020 zůstává objem poskytnutých hypoték stále zhruba poloviční. Za celý loňský rok se objem nově poskytnutých hypoték propadl o 57 % na 162 mld. Kč, přičemž počet poskytnutých hypoték byl loni nejnižší za posledních dvacet let.
Banky a stavební spořitelny podle aktuálních dat poskytly v červenci hypoteční úvěry v celkovém objemu 11,4 mld. Kč, tedy o 2,6 miliardy méně než v červnu. Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v tomto měsíci dosáhl 9,5 mld. Kč, a to po červnových 11,6 miliardy. Objem refinancovaných úvěrů (interně či z jiné instituce) pak činil 1,9 mld. Kč oproti červnovým 2,3 miliardy korun.
Počet nově poskytnutých hypoték se v červenci snížil z červnových 3 800 na méně než 3 100. Přitom ještě v roce 2020 se průměrný měsíční počet nových hypoték pohyboval kolem 6 700 a ve výjimečně silném roce 2021 pak dosahoval 9 500.
Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů podle Hypomonitoru ČBA v červenci klesla na 5,8 % a dostala se tak na nejnižší úroveň od loňského srpna. Stále se však pohybuje na nejvyšších úrovních za posledních dvacet let. Nabídkové sazby jsou přitom ještě o něco vyšší, pohybují se v rozmezí 6 – 7 %. Hypoteční sazby jsou zásadně ovlivněny základními úrokovými sazbami centrální banky, která je už více než rok drží na stejných vysokých hodnotách. Dokud se centrální bankéři nerozhodnou základní úrokové sazby opět snížit, hypotéky výrazněji nezlevní.
To není příznivá zpráva pro ty, kteří si chtěli prostřednictvím hypotečního úvěru pořídit v nejbližší době své vlastní bydlení. Splátky hypotéky je dnes totiž vyjdou podstatně dráž. Problémy budou mít i desítky tisíc domácností, které hypotéku už čerpají a které letos čeká její refinancování. Pokud měly „dvouprocentní“ hypotéku, která byla běžná ještě před dvěma lety, nyní zaplatí mnoho tisíc korun měsíčně na splátkách navíc. U průměrné třímilionové hypotéky na 25 let lidé zaplatí měsíčně při aktuální úrokové sazbě měsíčně o 6 406 Kč více, než kolik platili s dvouprocentní úrokovou sazbou. Ročně jde o skoro 77 000 korun, které domácnost bude muset navíc vydat na výdaje spojené s bydlením. Když k tomu přidáme stále vysoké ceny energií a potravin, mnoho domácností bude mít s financováním svých základních potřeb, tedy včetně té bytové, velké problémy.
Autor je generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Ekospol.
Evžen Korec
