Lze už při projektování odhadnout míru zatížení hlukem?
Před zahájením prací na návrhu stavby může projektant jako první orientační údaje použít hlukové mapy, volně přístupné na internetu. Pro další stupně projektu, tedy již v dokumentaci pro územní řízení, je nadále nutné počítat s přesnými údaji. Proto se pořizují normově předepsaná autorizovaná měření hluku, které provádí specializované firmy. Na základě těchto měření a zátěže plynoucí z připravovaného projektu, se pomocí výpočtových modelů stanový nové hodnoty budoucí hlukové zátěže v území. Tyto hodnoty jsou pak vyhodnoceny v akustické studii.
O kolik je pro architekta těžší navrhnout nemovitost třeba u rušné silnice nebo železničního nádraží než v klidné části města?
Co se týče hluku, jde o dvě skutečnosti. Ta první je stávající hluková zátěž v daném území a její budoucí navýšení vlivem nového projektu. Jsou dány maximální hodnoty, které se nesmí v lokalitě přesáhnout. V krajním případě je možné, že nový projekt nelze z důvodu překročení těchto limitů vůbec realizovat. V případě, že již stávající hluková zátěž přesahuje dané limity, lze tuto navýšit jen o legislativou povolenou hodnotu. Tento postup je však nestandardní a je nutné jej projednat na příslušných orgánech státní správy. Druhým tématem je pak samotný hluk v interiérech. Maximální hodnoty hluku, respektive požadované akustické útlumy konstrukcí stanoví a posoudí na základě normových požadavků akustik. Jedná se nejen o konstrukce stěn, ale i o okenní otvory, dveře a podobně. Obecně se ale dá říci, že v dnešní době, kdy je u většiny projektů systém nuceného větrání, to již není takový problém, jako v minulosti. Zcela samostatným problémem je pak hluk šířící se stavebními konstrukcemi vlivem okolních významných zdrojů hluku, jako je především metro. V případě blízkosti takového zdroje hluku a vibrací je nutné provést ještě dodatečná měření a na základě jejich výsledků, spolu sse statikem navrhnout zvláštní protihluková a protiseizmická opatření.
Jaký nejzajímavější, nejnáročnější či jinak výjimečný požadavek spojený s hlukem jste ve své kariéře řešil?
Bezesporu soubor staveb umístěný zhruba čtrnáct metrů od tubusů metra. Tady bylo nutné celý dům v místě stanoveném specialistou jak se říká podřezat a umístit v místě styku nosných konstrukcí speciální protihlukové a protivibrační vložky.
Jsou nějaká nepsaná pravidla, která architekt při své práci dodržuje právě s ohledem na hluk? Například, že koupelna by neměla sousedit s ložnicí?
Je to tak. Objevují se často už přímo v zadávacích podmínkách, ale i sám autor projektu by měl na tyto věci nad rámec norem myslet. Ne, že by nebylo možné umístit třeba výtahovou šachtu hned vedle ložnice nebo jiné klidové místnosti, ale celou stavbu to zbytečně komplikuje a prodražuje. Chytrým a racionálním návrhem stavby se dá ušetřit hodně finančních prostředků.
Není nemovitost jako nemovitost. V jakých objektech musí být nejmenší hluk?
Zcela logicky – a podle nařízení vlády – jde o zdravotnická zařízení, hlavně lůžkové části a operační sály, dále přednáškové sály, učebny, pobytové místnosti mateřských škol, školy obecně. U bytů se stanovuje jedna chráněná obytná místnost.
Jak je to s hlukem a kolaudací? Stává se, že objekt není zkolaudován kvůli nesplnění norem? A jsou u norem rozdíly mezi hlukem ve dne a v noci?
Ano, hluk je jedna z velmi sledovaných veličin jak v průběhu projektování a kolaudace, tak během užívání stavby. Stavebníkovi se může špatně zvolená konstrukce nebo jen špatně řešený detail - dejme tomu špatné uchycení potrubí ve stoupačkách - značně prodražit v následných vícepracích či reklamacích. V noci jsou samozřejmě hladiny hluku přísnější. Hluk je také obecně jedním z předních důvodů reklamacía stížností uživatelů stavby. Měření probíhá většinou na žádost hygienika, který může například nechat změřit hluk ve všech chráněných místnostech či bytech celé budovy. Takové měření může přijít u velkých staveb na několik milionů korun. Nebo k měření dojde na popud veřejnosti či majitele nové nemovitosti.
Na realitním trhu jsou mezi nabídkami i byty, jež jsou zkolaudované jako ateliér. Má se zájemce o bydlení takovým nabídkám vyhnout, protože takové objekty nesplňují normy na oslunění či hluk ?
Ateliéry jsou v nových obytných souborech takto zkolaudované právě kvůli nedostatečnému oslunění. Mají shodné konstrukční řešení jako byty, proto bych se špatné akustiky neobával. Není mi znám případ, že by byla jednotka zkolaudována jako ateliér kvůli špatné akustice. Pro stavebníka jde o stejné stavební náklady jako na bytovou jednotku, jen ateliér prodá levněji. Proto se snaží počet ateliérů minimalizovat. Často má přímo v zadání pro projektanta podmínku nulového počtu ateliérů. U ateliérů není ani tak problémem stavební fyzika prostoru, ale spíše jiné potíže, třeba s pojištěním, trvalou adresou majitele a podobně.
Jaké jsou v architektuře trendy v boji s hlukem? Jaký je zde vývoj?
Nejmarkantnějším pokrokem je bezesporu nucené větrání, které umožní stavět na místech dříve nemyslitelných. Je to samozřejmě spojeno s lepšími vlastnostmi téměř všech stavebních materiálů. Nejdůležitější částí objektů z hlediska akustiky jsou samozřejmě okna či lehké obvodové pláště a fasády, zaznamenávající v současnosti obrovský pokrok v dané problematice.
Pokud bydlím v objektu, kde mi vadí slabá kročejová izolace nebo vzduchová neprůzvučnost, dá se to z pohledu architekta nějak zpětně řešit? A jak?
Stává se, že v bytě neslyší lidé sami sebe, ale za to souseda nebo venkovní hluk. Se sousedem se bohužel nedá u starší zástavby nic moc dělat – vyžaduje to rekonstrukci podlah či změnu podlahové krytiny u souseda nebo v celém domě. U venkovního hluku pomůže výměna oken. U panelových domů je dlouholetým hitem obezdívka instalačních jader a koupelen. U nové výstavby by případy překročení hluku nad rámec normově stanovených hodnot nastat neměly. V opačném případě se může požadovat zaměření hluku hygienikem a prokáže-li se nedodržení hodnot, je to důvod k reklamaci. Žádné technické řešení ale nevyřeší problém hlučných a málo ohleduplných sousedy.
Tomáš Kafka
