Česká architektura dnes neprožívá nejlepší časy. V ateliéru H3T, vítězů loňské Young Architects Award, to nicméně nijak patrné není. Z obou jeho protagonistů je cítit, jak se dnes říká, pohoda. Nepochybně i proto, že Vítek Šimek a Štěpán Řehoř se – podle webu ateliéru a zjevně i v reálném životě - zabývají vším, co má „vazbu k architektuře“. Což znamená, že mladí architekti v případě potřeby neváhají „vzít do ruky pilu“. Originální a ne tak častý přístup k profesi – stejně unikátní jako sídlo ateliéru v jakémsi uměleckém squatu v bývalé trafostanici na vysočanské ulici Kurta Konráda.
Pro architekty a projektanty současná doba není nijak zvláště příznivá. Jak se má v této krizi váš mladý ateliér?
My se máme fajn. Práce máme dost, vyděláme si na živobytí pro sebe i rodiny. Dokonce bychom řekli, že v poslední době děláme více než je zdrávo.
To zní až nezvykle.
Jsme trochu jiní než ostatní. Nejen navrhujeme, ale snažíme se na realizaci našich projektů podílet i prakticky. Sedět v kanceláři a jenom koukat do počítače, to pro nás moc není, chceme mít kontakt s realitou. A když nemáme práci jako architekti, vezmeme do ruky pilu – bez potíží se uživíme jako truhláři, fyzická práce nám nevadí.
A až přestanete žertovat, co byste rádi postavili?
To víte, určitě nějaký ten barák. Hodně nás mrzí ta Kardašova Řečice. Byli jsme v té soutěži jediní, kdo tu klasicistní budovu chtěli nějak dostavět. Jsme dodnes přesvědčeni, že by to bylo prima pro obec i lidi a nakonec i pro ten pěkný starý dům, vůči kterému jsme se snažili chovat co nejvíc ohleduplně.
Foto: archív H3T
