Koronavirus přinesl nejen obtíže, ale také příležitost pro řadu komunikačních stratégů. Ne vždy to ale bylo jak ku prospěchu pověsti firem, pro něž pracují, tak samotného byznysu. Včetně realitního.
Novinář Bohuslav Bohuněk, který se dlouhodobě věnuje oblasti marketingové komunikace a public relations, už na konci března upozornil, že pokud budeme psát o koronaviru, neznamená to automaticky, že o nás budou média referovat. Podíl tiskových sdělení, která se tehdy okolo tohoto tématu nějak točila, v relaci k „normálním“ zprávám se totiž tehdy zvýšil na 2:1. Každý týden tak českému novináři do e-mailové schránky přišlo v průměru 150 až 300 tiskových zpráv - včetně až 200 koronavirových!
I v naší firmě jsme začali přemýšlet o tom, zda by nebylo vhodné koronavirus nějak kreativně uchopit - například okomentovat další výhled rezidenčního trhu z pohledu dopadů pandemie. Včas jsme ale naštěstí zatáhli za záchrannou brzdu a následně přeřadili na neutrál. Stejně jako například Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Našli se však jiní, kteří „TO“ do veřejného prostoru začali hustit horem dolem. Včetně analytiků, co realitnímu trhu předvídali pokles cen, prodeje a celkového zájmu. Nepřekvapí, že se jim četnost publicity během dubna zvedla někdy až o 100 %. Vždyť novináři mají přece katastrofické scénáře rádi. Že tím podřezávají větev pod sebou samými a pod celým realitním oborem, však docházelo jen některým z nich.
Již během července se ukázalo, že s úpadkem nemovitostního trhu to nakonec tak horké nebude. Čísla za třetí kvartál hovořila jasně. Hlad po novém bydlení zůstává velký. A světe div se, ceny rezidenčních nemovitostí dál rostou. To potvrzuje rovněž podzimní vývoj.
Je pravda, že ve sféře komerčních nemovitostí situace tak růžová není. Zde však naštěstí snaživí píáristé a další podobní fachmani tolik škody udělat nemohli. Hlavní důvod? Tématům spojenými s novými obchodními centry, kancelářemi či uniformními logistickým krabicemi se novináři věnují mnohem méně.
Jediné, co se v uplynulých měsících částečně změnilo, je forma styku firemní sféry s médii. Ubylo tiskových konferencí a osobních setkání s novináři. Na druhé straně o mnoho intenzivnější je on-line a telefonická komunikace. Nechme se překvapit, jak to vše do budoucnosti ovlivní další podobu public relations. Určitě se tak stane. Co ale zůstane, to je potřeba úspěšného porozumění, osvojení a zvládnutí píárového řemesla. Bez ohledu na to, jak dlouho tady koronavirus ještě bude.
Autor je mluvčí společnosti Trigema odpovědný za oblast public relations.
Radek Polák
