„Snad ta naše kampaň nese nějaké ovoce. Řekl bych, že veřejnost už nepřistupuje k výstavbě jenom negativně,“ konstatoval v průběhu neformálního brunche Petr Herman z HB Reavis. Z dalšího hovoru ovšem vyplynulo, že mírně pozitivní změna veřejného mínění se ovšem na povolovacích řízeních moc neprojevuje. Stále stačí jeden „aktivista“, aby projekt zdržel o měsíce nebo dokonce léta. Odtud je jen kousek k developerskému unisonu: Potřebujeme zásadní změnu legislativy!
Měnit či vytvářet zákony ovšem není snadné nikde, Česko nevyjímaje. Navíc i do legislativních procesů různé iniciativy či spolky, oč menší, o to ve veřejném a mediálním prostoru hlučnější, rády zasahují. A zatím takřka nikdo z politiků nemá velkou chuť pouštět se do boje za hlavní a třeba v oblasti bydlení vlastně jediné aktéry výstavby, tedy developery. Renomé developmentu u nás stále není nijak valné. Hledat se proto musí i cesty jiné, jaksi drobnější a více ukotvené v každodenní praxi stavebníků – ty jednak usnadňují realizace staveb, jednak posouvají obecné povědomí o výstavbě a developerech pozitivním směrem.
„Osvědčuje se nám participace. Projednání projektu s veřejností, s obyvateli lokality, kde se má stavět, je užitečné pro obě strany. Ulamuje hroty kritiky a leckdy vede i k prospěšné úpravě projektu,“ konstatoval Petr Michálek, nedávno instalovaný šéf Skanska Reality. Jeho slova potvrdili jak Leoš Anderle ze Sekyra Group, tak Petr Palička ze společnosti Penta Investment. Shodou okolností obě firmy ve stejné městské části a ve spolupráci s ní i jejími obyvateli realizují významné projekty – jinonická Waltrovka přitom postupuje vpřed velmi rychle a po letech čekání se hnul i ambiciózní projekt Smíchov City. „Naše jednání s vedením Prahy 5 je vysloveně konstruktivní,“ poznamenal P. Palička, což dokládá, že nikoli všude je samospráva brzdou výstavby. Pozitivní zkušeností s „Pětkou“ má i Sekyra Group, která tady v kooperaci s radnicí realizovala poměrně velkoryse vedenou participační kampaň. S úspěchem až nečekaným. „Do rozhodnutí o EIA se nám nikdo neodvolal, to je skoro bezprecedentní,“ téměř udiveně konstatoval Leoš Anderle.
Chronickým jevem nicméně zůstává, že povolovací procesy plné odvolání a žalob, stejně jako obstrukce – nezřídka nezákonné a v rozporu s územním plánem – samosprávných orgánů jsou pro tuzemský development stále každodenní realitou. Na druhou stranu zmiňované a přece jen už patrné pozitivní posuny ve veřejném mínění jsou mlhavým příslibem lepší stavební budoucnosti. A také nutným předpokladem změn v myšlenkovém světě politiků lokálních i vrcholových – změn velmi potřebných, bez nich se nová legislativa nezrodí.
Své možnosti a schopnosti v tomto směru si pražský development může otestovat už letos na podzim, kdy proběhnou komunální volby. Bude se v nich rozhodovat hlavně o tom, zda-li české hlavní město nadále ustrne „v hibernaci“ nebo se – konečně - začne normálně rozvíjet. Diskuse v Chateau Havel ukázala, že základní předpoklad úspěchu na tomto poli je splněn. Explicitně to vyjádřil Leoš Anderle: „Dobré je, že na rozdíl od minulosti, kdy jsme každý jednali jen sám za sebe a operovali takřka výhradně samostatně, dnes už dokážeme táhnout za jeden provaz!“
Petr Bým
