To je její nejvyšší úroveň od roku 2001. Od těchto sazeb přitom komerční banky odvozují výši úroků na úvěry poskytované klientům. Je tak jasné, že kromě spotřebitelských půjček a hypoték zdraží i firemní úvěry. To kromě jiného zhorší ekonomickou situaci mnoha firem, kterým se ztíží úvěrové financování podnikání či investic. Hypotéky jsou letos nevídaně drahé, získat je za méně než 5 % je takřka nemožné. Ještě loni na jaře přitom byly hypoteční sazby na polovině. Poslední rozhodnutí centrálních bankéřů je jasným signálem pro další zdražování, což ovlivní stovky tisíc domácností.
Nový byt na hypotéku dlouhodobě kupuje polovina klientů, podle našich odhadů ale nejméně polovina z nich na ni dnes, po zvýšení sazeb, nedosáhnou. Nejde jen o neustálé zdražování, ale také staronová přísnější pravidla pro žadatele o hypoteční úvěr. Ta mají z rozhodnutí ČNB platit od 1. dubna. Banky budou muset stejně jako před příchodem koronavirové krize přísněji posuzovat finanční situaci žadatelů, hlavně s ohledem na jejich celkové zadlužení v poměru k příjmům. Zásadní je také to, že banky budou moci lidem starším 36 let půjčit maximálně 80 % hodnoty nemovitosti. U bytu za šest milionů korun tak bude muset zájemce přihodit minimálně 1,2 milionu korun ze svého, což bude pro mnoho žadatelů velký problém.
Zlé časy nastanou také těm, kterým letos končí fixační období. Takových domácností jsou desítky tisíc. Zatímco ještě před pěti lety jim banky nabídly dvouprocentní úrok, letos už se pod pětiprocentní hranici nejspíš nepodívají. Reálně to znamená, že jim měsíční splátka vzroste i o tisíce korun, ročně pak jejich rozpočty zdražení hypoték zatíží desítkami tisíc korun. S ohledem na extrémní růst dalších nákladů, nejen cen energií ale také například potravin, je otázkou, kolik lidí splácení nezvládne a o svůj vysněný domov přijde. Jedno je jisté, lehké období nás nečeká.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.
Evžen Korec
