Jistě namítnete, že proti přehřátým místnostem lze bojovat klimatizací, žaluziemi či vyšší tepelnou odolností fasád, oken apod. Jenže to všechno stojí víc a víc peněz, a ne každý na to má. A o ekologii nemluvě. A tak se plíživě vkrádá otázka, zdali na to vedro tak nějak obecně nejdeme ze „špatné strany“.
Možná by stálo za to odstoupit od modelu akce a reakce a zamyslet se o vrstvu výš. Tedy zdali to naše město při aktuálních změnách teplot vlastně nepotřebuje růst jinak, aby ty naše domy fungovaly i jako stromy – to přece nic nestojí. Vždyť zvířata si také lehají pod stromy, kde je tráva zelená, i když všude kolem dávno vyschla země na troud. Jednoduše, kde je stín, tam se město tolik nepřehřívá. To vše za předpokladu, že stavby odpovědně pracují s hmotou a materiály a stejně tak i ulice a veřejný prostor.
Máme mnoho zkušeností s opatřeními, jež zabraňují přehřívání města, chcete-li zamezují tepelným ostrovům – a prokazatelně pomáhají. Stín v boji s vedry rozhodně hraje značnou roli, což pro nikoho určitě není překvapení. Není tedy na čase lépe využívat přirozených jevů, než vše přemáhat technikou, a tudíž další spotřebou energie? Nemění se se změnami teplot i potřeba stavět výš a stínit s rozmyslem a efektivně? A teď věta, za kterou určitě dostanu políček, ale neodpustím si ji: „A to i v rámci ‚nedotknutelných‘ sídlišť?“ A abych ještě přitopil pod kotlem, tak dodám, že mě úvaha o vyšších stavbách navádí na myšlenku, že bychom tím mohli řešit i další horko, které nás, předpokládám, teprve čeká. Tím může být i razantní růst nájemného bytů. Ale o tom zase příště…
Autor je ředitelem pro obchod ve skupině Passerinvest.
O developmentu měst, územním plánování a dalších tématech budeme diskutovat na 22. ročníku konference Real Estate Market Autumn 2023, která se bude konat 8. 11. 2023 ve Spojce Karlín.
