Podle zprávy firmy Dun & Bradstreet v globálním hospodářském prostředí dnes jako nebezpečí dominuje riziko stagflace a geopolitické faktory. K dalším nejvýznamnějším nebezpečím pro světovou ekonomiku patří ještě zpomalující se čínská ekonomika, potíže v dodavatelských řetězcích, nové vlny kovidové pandemie, dluhy veřejného sektoru v rozvojových zemích, eskalace rusko-ukrajinského konfliktu, konkurenční boj mezi USA a Čínou, kybernetická zranitelnost, klimatická politika a obecně politika v EU.
Globální ekonomiku ohrožuje stagflace a geopolitický vývoj
Globální podnikatelská rizika se ve třetím čtvrtletí tohoto roku podle analýzy společnosti Dun & Bradstreet zvýšila, takže podmínky pro přeshraniční hospodářské aktivity se staly ještě náročnějšími. Firmy se nadále potýkají s vysokou mírou nejistoty, přičemž většina rizikových scénářů zůstává na stejné nebo dokonce horší úrovni a současně se objevila rizika nová.
Rizika jsou „nadstandardní“
Citovaná zpráva společnosti Dun & Bradstreet „Global Business Risk Report“ (GBRR) největší aktuální hrozby pro podnikání vyhodnocuje a bodově ohodnocuje. Součet z deseti nejzávažnějších rizik se používá k výpočtu celkového skóre globálního obchodního dopadu (GBI – Global Business Impact). Analýza přitom vychází z poměrů ve 132 zemích, které představují více než 99 % světového HDP. Ve třetím čtvrtletí 2022 se GBI zvýšilo na 321 bodů, což proti přechozímu čtvrtletí představuje nárůst, ale v porovnání s rokem 2020, kdy byla pandemie na vrcholu, jde o hodnotu nižší – tehdy GBI činilo 332 bodů. I tak ale současná úroveň GBI zůstává vysoko nad dlouhodobým průměrem (271 bodů), podniky působící v zahraničí se tedy nadále potýkají s vysokou mírou nejistoty.
Global Business Impact skóre
K „obvyklým“ rizikovým faktorům letos přibyly nové, a to zejména válka na Ukrajině. „Nadále sledujeme hospodářské důsledky rusko-ukrajinského konfliktu. Zisky z prvního diplomatického průlomu – dohody o vývozu pšenice – byly částečně kompenzovány nedávnými sabotážními incidenty namířenými proti Rusku, což udržuje riziko eskalace vysoké. Nyní se obáváme, že Rusko bude stále více využívat svého vlivu na dodávky energií do Evropy. To je pravděpodobnější, ale také mírnější scénář ve srovnání s rozšířením války, na které jsme upozorňovali v naší poslední zprávě,“ uvádí se v poslední GBRR.
Relevantním rizikem nadále zůstává zpomalení tempa růstu čínské ekonomiky, přičemž jeho dopady v současné situaci jsou považovány za nebezpečnější než dříve. Totéž v současné atmosféře ostré geopolitické konkurence platí i pro nebezpečí kyberútoků. A zatímco minulý report varoval před politickou polarizací, respektive společenským neklidem kvůli obavám z rychle se zvyšujících životních nákladů (jako příklad zpráva uváděla nepokoje na Srí Lance), v současnosti odborníci z Dun & Bradstreet poukazují na problémy spojené s obsluhou dluhů veřejného sektoru méně rozvinutých ekonomik.
Potíže v dodavatelských řetězcích, které byly hlavní hrozbou pro fungování světové ekonomiky v první polovině tohoto roku, jsou nyní považovány za méně rizikové, jakkoli ukrajinský konflikt, „pandemické“ odstávky výroby v ČLR a některé další faktory tento problém spíše akcelerovaly.
Stagflace – boj centrálních bank o důvěryhodnost
Největší výzvou pro centrální banky vyspělých zemí je udržení důvěryhodnosti – konkrétně musí přesvědčit veřejnost o své schopnosti omezit inflaci a udržet ji na stanovených cílech. I po postupném a rozsáhlém zvyšování úroku ovšem zůstávají reálné sazby očištěné o inflaci hluboko v záporných hodnotách. V případě USA jsou reálné sazby ve skutečnosti nižší než ve stagflačním období let 1974 – 1982. A přestože inflace vykazuje první známky zmírnění, zůstává vysoko nad cílovou úrovní a v některých zemích Evropy ceny stále rostou dvouciferným tempem. Případná neschopnost centrálních bank věrohodně kontrolovat inflaci může potlačit poptávku, zatímco nabídkové tlaky, které k inflaci významně přispěly, zůstávají na stejné úrovni. Následně pak podniky budou váhat jak nad investicemi, tak nad posilováním svých personálních kapacit, což prodlouží období slabého růstu.
Rozpory v multipolárním světě
Probíhající geopolitický vývoj je poznamenán událostmi, které signalizují rostoucí rozpory mezi státy či jejich seskupeními. Už zmíněné první náznaky zmírnění rusko-ukrajinském konfliktu a také dohoda mezi evropskými zeměmi o snižování závislosti na ruském plynu, vyvolaly náznaky optimismu, ale to je už minulost a situace, respektive vztahy mezi Západem a Ruskem se dále vyostřují.
Mezitím americko-čínské soupeření, které tváří v tvář probíhající válce v Evropě ustoupilo do pozadí, dostalo nový impuls v souvislosti s návštěvou předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů na Tchaj-wanu. Tuto vysoce prestižní politickou událost doprovázela zostřená rétorika, po níž následovaly i vojenské aktivity. Demonstrace odhodlání a vojenské síly mezi oběma světovými mocnostmi by mohla potenciálně uvést do pohybu řadu dalších kroků s bezpečnostními důsledky v celém asijsko-pacifickém regionu.
Rizika v sobě skrývá i vnitřní vývoj EU, kterou už nyní rozdělují různé názory na imigraci, energetickou bezpečnost či tempo realizace ambiciózních ekologických cílů. To vše je pro soudržnost EU náročnou zkouškou, o to větší, že v některých jeho členských zemích se základní vnitropolitická orientace mění a leckde jsou stále patrnější populistické tendence.
SF/pb
