Průměrná sazba daně z příjmů právnických osob celosvětově poklesla z 29,03 % v roce 2001 na 22,96 % v roce 2011. Stejný trend je patrný i v Česku, jen má větší dynamiku: sazba v daném období poklesla z 31 na 19 %. Průměrné sazby v Evropě přitom v roce 2001 byly na úrovni 27,7 % a v roce 2011 dosahovaly v průměru už jen 20,12 %. Naproti tomu úroveň DPH ve světě spíše stagnuje. Tyto a další údaje přináší právě publikovaná studie KPMG nazvaná „Corporate and Indirect Tax Survey 2011“.
Výše daně z příjmů právnických osob v České republice dosahuje srovnatelné hodnoty jako v jiných zemích východní Evropy. Stejná sazba jako v Česku, tedy 19 %, je také v Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejvyšší sazbu v tomto regionu, 24%, má Bělorusko, když naopak nejnižší má Rumunsko se 16 %. V rámci Evropy má výrazně vyšší daň z příjmů právnických osob Malta (35 %), Belgie (33,99 %) či Francie (33,33 %).
Celosvětově je daň z příjmů právnických osob nejvyšší ve Spojených arabských emirátech (55 %) a v Japonsku (40,69 %). Vedle toho ovšem existují i státy s nulovou sazbou této daně – k těm patří například Bahamy, Bahrajn či Kajmanské ostrovy. Přestože samotné sazby nejsou jediným a rozhodujícím faktorem zatížení podnikatelských subjektů, jsou stále v centru pozornosti velkých „mezinárodních“ investorů.
Co se pohybu sazeb této daně v rámci uplynulé dekády týká, Evropa byla jediným regionem, kde došlo k jejich mírnému nárůstu z 19,98 na 20,12 %. Na obou amerických kontinentech naopak mírně klesla, když totéž platí pro celou asijsko-pacifickou oblast. V Africe sazba zůstala na stejné úrovni.
„Tato data naznačují, že trend výrazného poklesu sazby daně z příjmů právnických osob, který byl pro minulou dekádu typický, je nejspíš u konce,“ domnívá se Marika Konečná z KPMG Česká republika.
DPH: především stabilita
Průměrné hodnoty daně z přidané hodnoty jsou v posledních třech letech celosvětově poměrně stabilní. Většinou se pohybovaly kolem průměru roku 2011, který je 15,41%, k určitým změnám však došlo. V Africe a Oceánii se sazba zvýšila, Latinská Amerika naopak zaznamenala její mírný pokles. V Evropě došlo k mírnému zvýšení průměrné DPH z 19,67 % v roce 2010 na 19,71 % v roce 2011. „Závislost vlád na příjmech z DPH se zvyšuje. Ve srovnání s daní z příjmů je totiž DPH méně závislá na momentálních ekonomických vzestupech či pádech. Je tudíž stabilnější, její příjmové základny jsou méně pohyblivé a její výběr v reálném čase zajišťuje pravidelný zdroj financí,“ vysvětluje Marika Konečná a dodává: „Lze předpokládat, že současné zvýšení spodní sazby DPH v Česku z 10 na 14 % nebude letos v případě ekonomických potíží poslední.“
DPH v Česku roste a poroste
V současnosti je u nás základní sazba DPH 20 %, 14 % pak dosahuje sazba snížená, která platí například pro potraviny, knihy, noviny a časopisy, služby veřejné dopravy či výstavbu sociálního bydlení. V roce 2004 se v Česku základní sazba snížila z 22 na 19 % a v roce 2010 naopak navýšila na 20 %. Přitom spodní, resp. snížená sazba vzrostla v roce 2009 z 5 na 9 %, od roku 2010 do konce roku 2011 činila 10 % a od letošního ledna pak uvedených 14 %.
Ve srovnání s ostatními státy východoevropského regionu je česká základní sazba DPH spíše nižší či průměrná. Stejnou výši základní sazby, tedy 20 %, má i Slovensko, Bulharsko a Bělorusko. Nižší základní sazbu má v regionu pouze Rusko s 18% základní sazbou, když naopak jinde v postkomunistické Evropě je základní sazba DPH vyšší – v Polsku 23 %, v Rumunsku 24 % a v Maďarsku dokonce 25 %.
V roce 2013 však českou DPH čekají další změny: od 1. ledna by se obě sazby DPH měly sjednotit na 17,5 %. Již dnes se však diskutuje o tom, že ke sjednocení může dojít i dříve, a to i na sazbu vyšší – 19%.
