Jste častým kritikem poměrů ve výstavbě. S novelou stavebního zákona jste spokojen?
Ano. Je to zásadní průlom do toho našeho legislativního kocourkova. Chyba je jen to, že novela přichází tak pozdě – až když jsme se délkou povolovacího řízení málem stali světovými rekordmany. Pokud ale nebudou úředníci laxní a naopak budou ctít dikci novely, díky ní by se mělo všechno zjednodušit a zkrátit.
Takže teď už bytová výstavba v Praze půjde jako po másle?
To asi ne. Zásadním problémem je podle mne nedostatek stavebních pozemků. A ten je přímým důsledkem skutečnosti, že Praha nemá nový územní plán, který měl být schválen do roku 2010! V metropoli proto nejsou vhodné pozemky. Ono to na první pohled vypadá, že jich je dost, ale z toho, co se nabízí, je prakticky využitelné tak jedno procento. Ty další jsou pod stavební uzávěrou nebo jsou s jejich využitím spojeny nesplnitelné podmínky. Nebo nejsou na prodej – to je časté hlavně tam, kde pozemek vlastní více majitelů. Problém je i s tím plánovaným zahušťovaním. Je zřejmé, že když budeme chtít využít parcely v intravilánu města, budeme narážet i na značný odpor veřejnosti. Lidé dnes prostě brání každý zelený plácek. Proto si myslím, že perspektivnější je výstavba na periferii. Tady se staví méně komplikovaně a také levně.
Ale pokud vím, vy přece v Praze máte hodně pozemků?
Vlastníme zhruba půl milionu metrů čtverečních, plánujeme na nich výstavbu 5 000 nových bytů v tržní hodnotě 15 miliard korun. Také se snažíme nakupovat. A nakupujeme – v prvním pololetí jsme získali pozemky pro výstavbu 1 100 bytů. Ale celkově je nabídka vhodných stavebních parcel slabá. My také samozřejmě nemůžeme nakupovat všechno – prodávající často ceny ženou do takové výše, že to pro nás ztrácí ekonomický smysl.
Novela zákona o ČNB, která by centrální bance dávala větší prostor pro regulaci hypotečního trhu, sice parlamentem neprošla, ale nějaké kroky už ČNB podnikla a možná chystá další. I to jste kritizoval?!
Samozřejmě. Kdyby všechny ty oznámené plány, tedy striktní nastavení parametrů hypotéky, měly být realizovány, tak si normální člověk na byt nesáhne. Jsou to snadné počty. Pokud bude ČNB trvat na tom, že celková výše hypotéky nesmí přesáhnout pětinásobek ročního příjmu dlužníka, pak se v Praze pro singl kupce – při průměrné mzdě 25 000 korun čistého - dostaneme na částku 1,5 milionu korun. Za to si nekoupíte nic, i kdybyste měl deset dvacet procent ceny našetřeno.
Mimochodem – co u vás stojí garsonka?
Nejlevnější byt, který dnes prodáváme, stojí 2,4 milionu korun.
Není to málo! I Ekospol už zdražuje?
Ano. Ale když se podíváte na naše ceny, tak zjistíte, že jsou vždy poměrně hluboko pod průměrem v dané lokalitě. Myslím, že bychom mohli ceny bez potíží navýšit o takových 5 – 10 %, ale naše politika je jiná. Jednak stojíme o rychlý prodej, jednak jsou naše ceny natolik atraktivní, že projektům nemusíme dělat velkou publicitu. Opravdu hodně ušetříme na marketingových výdajích. Inzerci v tisku i na internetu jsme výrazně omezili, protože zhruba třetinu bytů prodáme na doporučení spokojených klientů. A tento podíl prodejů na doporučení se nám neustále zvětšuje.
???
Dnes se ceny nových bytů v Praze šplhají někam k 80 000 korun za metr čtvereční. Ale na to už ani lidé ze střední třídy nedosáhnou. Pokud chceme prodávat, musíme mít ceny pod touto úrovní. To je jediná možná strategie pro tuto dobu. Jakmile budeme prodávat metr za více než 65 000 korun, tak už to hypotékou – při těch platných a plánovaných restrikcích ČNB – neprofinancujete. A kolik lidí kupuje za hotové?
Řekl jste „tato doba“. Jak bude dlouhá?
Já jsem optimista, myslím, že na změnu nebudeme čekat dlouho. Povolování by měla urychlit ta novela stavebního zákona, vhodné pozemky by měl přinést nový územní plán. Ten však v Praze bude schválen nejdříve v roce 2022. A ještě jednou dodávám – kdo bude stavět na okraji města, ten bude moci nabízet byty za dostupné ceny.
Nebylo by řešením – přinejmenším dočasným – přesunout se z metropole do regionu? Nebyli byste ostatně první!
My to neplánujeme. Chceme prodávat - a to znamená i stavět - levně. A to dokážete, jen když je projekt velký. Jenže v Plzni nebo třeba v Brně můžete uspět jen v malém, stěží tam lze přijít na trh s projektem o 500 bytech. Taková kupní síla tam stále ještě není. Na rozdíl od západní Evropy jsou u nás v tomto ohledu stále hluboké rozdíly – Praha je bohatá, regiony chudé.
Tak nevím – letos Ekospol oslaví své 25. narozeniny. Bude to oslava radostná nebo truchlivá?
Oslava bude velmi radostná. Máme totiž co slavit. Za 25 let jsme se z malé stavební firmičky vypracovali do pozice lídra rezidenčního trhu. Postavili jsme nové bydlení pro 10 000 lidí, což je okresní město. Naše projekty změnily charakter mnoha městských částí – například Panorama Kyje s téměř 1 000 byty, projekt Nové Měcholupy také s téměř 1 000 byty a jeden z největších projektů parcel v ČR v Nových Ďáblicích, kde jsme vybudovali přes 200 stavebních parcel pro rodinné domy. Pracujeme také na největším projektu historie z hlediska rozlohy. V Roztokách totiž stavíme celkem na 400 000 metrů čtverečních plochy. Zatím jsme tam dokončili necelou třetinu z plánovaného rozsahu – přes 200 parcel a na 300 bytů už nyní stojí. Celkem nyní připravujeme 16 nových projektů, neustále navíc vyhledáváme a nakupujeme nové pozemky.
Jak budete slavit? Ve velkém stylu?
To jistě ne. Nejezdím rollsroycem, nemám zlaté rolexky a netoužím po velkolepých honosných rautech. Smysl je jinde! Pro mne hlavně v tom, že Ekospol za to čtvrtstoletí své existence poskytl nové bydlení pro 10 000 lidí. To je okresní město!!
SF/pb
