Ve své pravidelné zprávě o finanční stabilitě zveřejněné minulý týden ECB také varuje před dalším poklesem cen realitních aktiv, jestliže se kvůli válce na Ukrajině výhledy unijní i globální ekonomiky ještě zhorší. Ceny domů a bytů v eurozóně se už několik let prudce zvyšují a za pandemie covidu-19 tento růst ještě nabyl na rychlosti. Přispěla k tomu zejména mimořádně uvolněná měnová politika ECB se základním úrokem na nule, což způsobilo, že při započtení míry inflace byly reálné úroky hypoték v některých případech, respektive zemích i záporné.
ECB: realitní trhy eurozóny čeká propad?
Přehřátý trh nemovitostí v eurozóně by se mohl začít propadat, pokud sazby hypoték porostou rychleji než inflace – říká Evropská centrální banka (ECB), podle které by se tak jasně ukázalo, jak financování na dluh vede v některých zemích ke vzniku realitních cenových bublin. V některých zemích Unie jsou podle ECB nemovitosti nadhodnocené až o 60 %.
Pravděpodobný růst sazeb
ECB velmi pravděpodobně v červenci poprvé po více než deseti letech přistoupí ke zvýšení základní úrokové sazby. Ceny domů a bytů v eurozóně jsou podle ní teď nadhodnocené v průměru o téměř 15 %, pokud se vezmou v úvahu tyto ceny a průměrné příjmy, pak v některých zemích jsou rezidenční nemovitosti nadhodnocené až o 60 %. V souvislosti s tím Evropská centrální banka v citované zprávě varuje, že ceny rezidenčních nemovitostí by mohly klesnout o 0,83 až 1,17 % na každých deset procentních bodů, o které se zvýší sazba hypotéky po úpravě o inflaci. „Prudké zvýšení reálných úrokových sazeb může v krátkodobém výhledu vést u cen domů a bytů ke korekci. Vzhledem k současným nízkým úrokovým sazbám je výrazný cenový obrat pravděpodobnější,“ píše se ve zprávě ECB.
Měnová autorita zemí eurozóny také upozornila na nepříznivý vývoj vztahu mezi cenou nemovitosti a výší úvěrů v některých zemích. Nejrychlejší růst cen rezidencí a objemu hypoték ECB sleduje na Slovensku, v Estonsku a Litvě. Největší zadlužení domácností ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) pak je v rámci eurozóny v Nizozemsku, na Kypru a v Řecku.
Nejde jen o reality
Vlastníci nemovitostí ovšem nejsou jediné potenciální oběti vyšších úroků. ECB jako zranitelné zmiňuje i zadlužené vlády a firmy, stejně jako domácnosti s nižším příjmem. Banka zopakovala svůj apel na zavedení omezujících opatření – například by komerční banky měly držet větší podíl kapitálu v relaci k poskytnutým úvěrům na bydlení. Každé takové opatření je ale před vlastním přijetím potřeba dobře poměřit s nepříznivými vlivy na hospodářský růst, zejména v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Jedním z dopadů tohoto válečného konfliktu je například vysoký růst cen pohonných hmot.
Rusko-ukrajinský konflikt podle ECB zhoršil podmínky pro zachování finanční stability. Nelze tak vyloučit další pokles cen aktiv. „Další korekci na finančních trzích by mohla odstartovat eskalace války, také jen slabší globální hospodářských růst nebo přiblížit okamžik, kdy bude třeba měnovou politiku upravit rychleji, než se očekávalo,“ uvedla ECB.
(Členy eurozóny je 19 zemí EU, kromě Dánska, Švédska a také šesti východoevropských států včetně ČR, z nichž Chorvatsko plánuje přejít k euru od 1. 1. 2023.)
ČTK
