Jan Řežáb hned na začátku debaty zdůraznil, že klimatická krize je natolik vážná, že není prostor pro otálení. Podle něj už nejde o to, zda Green Deal a snaha o dekarbonizaci dává ekonomický smysl, ale o existenční nutnost. „Planeta se dostala do kritické situace a my musíme jednat okamžitě, pokud to tu chceme přežít,“ uvedl.
Lukáš Kovanda naopak upozornil na současnou geopolitickou situaci a nutnost zvýšit investice do obrany. Argumentoval tím, že Spojené státy možná přestanou Evropu chránit a Rusko se mezitím zaměřuje na válečnou ekonomiku, čemuž musí Evropa odpovídajícím způsobem čelit. „Česká republika dlouhodobě podinvestovávala zbrojení a pokud nebude dostatečně investovat, nebude schopná odstrašovat potenciální hrozby,“ upozornil Lukáš Kovanda. Poukázal na to, že v Německu už vznikají plány na velké investice do obrany a že stejný trend lze očekávat i v rámci celé Evropské unie.
Podle něj je tedy otázka priorit jasná. Dekarbonizace je sice důležitá, ale pokud bude její realizace finančně příliš náročná, musíme ji odložit na později. „Česká republika podinvestovávala zbrojení opravdu dlouhou dobu, a už nyní hospodaří deficitně. To je problém, o kterém víme, není úplně nový, ale i přesto dosud na něj Česko neumělo zareagovat. A ty klíčové výdaje, které přijdou s dekarbonizací, teprve ještě zatíží tuzemské veřejné finance – navíc je zatíží vývoj, který je nevyhnutelný, a to je stárnutí populace, větší zátěž na důchodový systém a systém veřejné zdravotní péče,“ řekl Lukáš Kovanda.
Jan Řežáb oponoval, že nejde o volbu mezi jedním a druhým. Podle něj není správné stavět otázku tak, zda máme investovat do obrany, nebo do snižování emisí. „Nemůžeme si dovolit říct, že dekarbonizaci vypínáme. Musíme se na to dívat globálně.” Příkladem uvedl Finsko, které zvládá obojí – má silnou obranu a zároveň je lídrem v udržitelném rozvoji. „V Evropě jsme lídři a musíme jít příkladem, jak můžeme fungovat udržitelně.”
Lukáš Kovanda však upozornil, že Evropa je v boji proti emisím víceméně osamocená. Zatímco Evropská unie své emise už několik let snižuje, Čína, Spojené státy i Rusko je naopak navyšují. „Evropa odpovídá jen za 6–7 % celosvětových emisí. Pokud se ostatní státy nepřipojí, naše úsilí nebude mít efekt,“ uvedl. Navíc varoval před tím, jaké dopady budou mít emisní povolenky na běžné občany. „Benzín a nafta mohou zdražit o 10 až 15 korun na litr, což povede k další inflaci a sociální nespokojenosti. Lidé se pak mohou obrátit k politickým extrémům,“ dodal.
Jan Řežáb naopak řekl, že Evropa musí jít příkladem a ukázat světu, že lze žít udržitelně, aniž by to znamenalo zásadní snížení životní úrovně. „Svět se na nás dívá. Musíme ukázat, že se dá žít udržitelně a zároveň dobře. Každý z nás má obrovský vliv – tím, co kupujeme a jak se chováme. Každý z nás je obrovským hybatelem,“ vysvětlil. Poukázal také na to, že krize mohou být příležitostí k inovacím, a dal jako příklad stavebnictví. „Podívejte se, jak jsme stavěli před dvaceti lety a jak stavíme dnes. Technologie se posouvají a my se musíme přizpůsobit novým výzvám,“ argumentoval.
