Zjednodušení a zrychlení stavebního řízení – to byl základní cíl nového stavebního zákona (NSZ). Současná vláda se však rozhodla jeho účinnost odložit a některé části upravit. Odmítá třeba vznik Nejvyššího stavebního úřadu. Jak uvedl ministr dopravy Martin Kupka: „Nový úřad by mohl vydávání stavebních povolení ještě více ochromit. S jeho vznikem by se navíc pojily velké finanční náklady a zdlouhavé procesy vytváření nových směrnic a institucí.”
Diskuse o novele NSZ pokračuje
Nový stavební zákon měl nabýt účinnosti v červenci 2023, současná vláda jej ale označila za nedomyšlený a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš proto nyní pracuje na jeho novelizaci. Proti odkladu se staví autorka původní verze zákona Klára Dostálová, lidé ze státní správy a soukromých firem pak zase ohledně změn cítí velkou nejistotu.
Možná i dvě razítka
Centralizovaný úřad měl vzniknout částečně i proto, aby stavebníkům ušetřil obíhání úřadů a shánění mnoha razítek. Princip „jeden proces, jedno razítko” bude ale podle M. Kupky po zavedení nového stavebního zákona platit i bez něj: „Stačit bude procesní integrace a digitalizace stavebního řízení.“ Další integrace by měla proběhnout v oblasti přidružených oprávnění environmentálního a bezpečnostního charakteru; ta by případně představovala “druhé razítko”. Jak říká M. Kupka: „Předchozí vláda slibující jedno razítko neříkala celou pravdu. Ve specifických případech je totiž třeba řešit stavební povolení i s dalšími úřady.“
„Kdyby vznikl Nejvyšší stavební úřad, měla by tato oblast metodické vedení a úředníci by byli snadněji zastupitelní. Ponecháme-li pravomoci ohledně stavebního řízení obcím a krajům, na úředníky se bude dále valit práce, kterou nebudou stíhat, a nebude je mít kdo zastoupit,“ oponovala v diskusi na nedávném Saint-Gobain Fóru exministryně a dnes šéfka sněmovního výboru pro veřejnou správu Klára Dostálová. Podle ní povede pozměněný zákon sice stále ke zjednodušení stavebního řízení, nikoli však k jeho urychlení. Svěření stavebního řízení do jednotné státní správy – a tady oslabení pozic obcí v tomto procesu – podporuje také prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Ulehčilo by podle něj situaci ve větších městech: „V nich se dnes odehrává 75 % ekonomické aktivity. Podmínky jejich rozvoje jsou jiné než u malých obcí a místní úředníci na ně nemusí vždy stačit.“
Opožděná digitalizace
Jeden z hlavních iniciátorů pozměňovacího návrhu, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, o novelizaci NSZ na zmíněné akci promluvil na toto téma vůbec poprvé. „Inspiraci pro moderní stavební řízení můžeme najít ve skandinávských zemích, například v Dánsku či Finsku,” uvedl. Za odklad účinnosti zákona čelí Bartoš kritice. Například takzvaný Portál stavebníka, tedy web, jehož prostřednictvím půjde celé stavební řízení sledovat z pohodlí domova, měl být původně spuštěn již v červenci příštího roku, nyní se ale může zpozdit až o půl roku. „Celkové náklady na digitalizaci stavebního řízení představují 1,6 miliardy korun z evropských peněz. Nechtěli jsme proto projekt spouštět předčasně. Vše se musí nejprve dostatečně otestovat, je nutné zaškolit zaměstnance, aby uměli se softwarem pracovat, důsledně připravit metodologii a tak dále,” obhajoval I. Bartoš své rozhodnutí. Účinnost zákona přitom očekává v polovině roku 2024.
Digitalizaci stavebního řízení vítají i stavebníci. „Informace o udržitelnosti jednotlivých materiálů budou zpracovány digitálně a architekti či projektanti k nim budou mít snazší přístup,“ myslí si projektový specialista ze společnosti Saint-Gobain Petr Antl.
SF/pb
