Digitalizace českého stavebnictví pokulhává

To může být impulsem pro další oblasti digitalizace, které se ve stavebnictví rozvíjejí – od příprav projektů s využitím technologie BIM až po využívání elektronických stavebních deníků a digitalizaci dalších procesů na stavbě, které umožní větší efektivitu jejich řízení. Projektové firmy nicméně ohodnotily současnou úroveň digitalizace českého stavebnictví pouze 3,9 body z 10 možných, stejně jako o rok dříve. Zatímco digitální inovace se v mnoha oborech hospodářství rozvíjejí vysokou rychlostí, stavebnictví tomuto tempu odolává a patří mezi spíše konzervativní odvětví. „Digitalizace stavebnictví umožňuje větší efektivitu a produktivitu. Podle mého názoru je to klíčová úloha pro další konkurenceschopnost našeho státu. Využití technologií může přinést větší transparentnost a spolupráci mezi subjekty v průběhu celého životního cyklu stavebního projektu – od návrhu přes výstavbu až po provoz,“ zdůrazňuje Michal Vacek z CEEC Research. Přínosy jsou zřejmé, bohužel realizace pokulhává.

Zlomový rok?

Zajištění rychlejšího a transparentního stavebního řízení se stalo hlavním cílem novely nového stavebního zákona. Podle očekávání odborníků by letošní rok mohl být zlomovým pro digitalizaci ve stavebnictví, pokud se podaří nejen vytvořit legislativní předpoklady, ale i nastartovat realizaci digitalizace procesu stavebního řízení a územního plánování.
„Jde o poměrně náročný proces, takže opatrnost je namístě, ale přesto si dovolím tvrdit, že tento a příští rok skutečně budou v digitalizaci stavebního řízení představovat jistý přelom. Přispěje k tomu hlavně novela stavebního zákona,“ vysvětluje Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR. „Digitalizace nejen stavebního řízení, ale veškerých procesů při realizaci stavebních projektů, by mohla výrazně přispět ke zrychlení a zefektivnění komunikace mezi všemi účastníky projektu. Proto by podpora digitalizace ve stavebnictví měla být jednoznačnou prioritou státu,“ dodává Moritz Freyborn ze společnosti Strabag.

Digitalizace a státní správa

Plynulost a rychlost stavebního řízení musí zajistit funkční systém a jeho adaptace na straně uživatelů. Využití digitálních technologií teprve tehdy umožní snížit administrativní náklady, zkrátit dobu procesů, zjednodušit a zefektivnit komunikaci mezi jejich účastníky a zvýšit transparentnost a spolupráci. Otázkou zůstává, zda je na to zejména státní správa dostatečně připravena – podle drtivé většiny účastníků ankety tomu tak není.

Pro úspěšné fungování digitalizace stavebního řízení existují určitá rizika. Čtyři pětiny dotázaných projektových společností (82 %) si myslí, že nejvýznamnější jsou ta, která jsou spojena s technologickou či znalostní adaptabilitou úředníků stavebních úřadů. Dalším slabým místem může být pasivní postoj samospráv na úrovni krajů, měst a obcí (66 %), pokud nebudou dostatečně motivovány. Na 60 % dotázaných se také obává o jednotnost výkonu stavební správy na celém území ČR. Přibližně polovina respondentů považuje za riziko nedostatečnou metodickou standardizaci správy projektových dokumentací staveb ve formátu BIM (52 %) a stejně tak polovina dotázaných považuje za riziko datovou integraci mezi registry, katastrem a dalšími systémy státní správy (49 %).

Potíže s BIM-em

Building Information Modeling (BIM, informační model budovy) je jednou z nejvýznamnějších technologií v oblasti digitalizace stavebnictví. BIM umožňuje modelovat stavební objekty v digitálním prostředí a pracovat s nimi v různých fázích jejich životního cyklu. BIM zvyšuje efektivitu projektování, umožňuje lepší koordinaci projektových týmů a snižuje rizika chyb v projektové dokumentaci.
Strategie zavádění BIM do praxe předpokládá, že akcelerátorem využívání této technologie budou velcí veřejní zadavatelé. Pouze nepatrná část dotázaných zástupců projektových společností (3 %) se ale domnívá, že státní správa je na to připravena. Projektové týmy pro rozvoj využívání BIM mají v současnosti pouze některé kraje a některá velká města či velcí veřejní zadavatelé v dopravě.
„Využití BIM je stále v přípravné fázi. Vzhledem k plánované legislativě a pokračující digitalizaci stavebního řízení plánujeme aplikaci BIM ve státní sféře posunout o rok, tedy na rok 2025. Jedná se o zásadní krok, i proto nechceme nic uspěchat. Zatím nám chybí plně funkční datový standard, který je základem spolupráce všech stavařských profesí napříč životním cyklem staveb. Neobejdeme se bez klasifikačního systému a validátoru modelů odpovídajících současné legislativě i novým požadavkům, které vyplývají z digitalizace stavebního řízení. Aktuálně zadaná veřejná zakázka na zajištění digitalizace stavebního řízení už obsahuje detailní popis využití metody BIM, a to včetně procesů sdílení stavebních dokumentací mezi jednotlivými aktéry stavebního řízení,“ vysvětluje ministr Ivan Bartoš.
Soukromý sektor má před státní správou viditelný náskok, shodují se další odborníci. „Z hlediska projektantů a i zhotovitelů hodnotím připravenost na BIM kladně. Daleko horší situace je ve státní správě, zejména v oblasti správních řízení. Zde nás čeká ještě hodně těžká a náročná cesta k finálnímu výsledku, kterým je kompletní digitalizace státní správy a povolovacích procesů,“ hodnotí situaci Radek Mátl z Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Veřejní zadavatelé a BIM

Výhodou vypisování projektových zakázek v režimu BIM je mimo jiné to, že umožňuje lepší koordinaci projektových týmů a snižuje chybovost v projektové dokumentaci. Modelování v BIM totiž umožňuje přesné a detailní zobrazení všech stavebních prvků, včetně jejich vazeb na ostatní prvky a technická řešení. Avšak pouze jedna pětina dotázaných zástupců projektových společností (21 %) míní, že veřejní zadavatelé dostatečně podporují vypisování projektových zakázek v režimu BIM.
„Státní správa ještě není na využití BIM komplexně připravena. Je však nutno dokončit přípravu nového zákona o BIM a zavést povinnost zadávat nadlimitní stavební zakázky v BIM,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

rs/pb