Někde Evžen Korec publikuje tiskové zprávy (kurzy.cz), jinde v anketě odpovídá na různá témata (ekonom.cz), komentuje hypotéky (roklen24.cz) a české stavebnictví obecně (Právo, buildingnnews.cz aj.). Když ještě Ekospol spolu s Trigemou a Skanskou uveřejňoval statistiky rezidenčního trhu (než ho vystřídal Central Group), byl to nezřídka opět on, kdo v nich byl jako jediný jmenován (hypoindex.cz, prazskypatriot.cz aj.). V neposlední řadě se šéf Ekospolu prezentoval v roli velkého milovníka zvířat, konkrétně jako majitel táborské ZOO a jeden z největších, ne-li největší tuzemský chovatel kaprů (celkem 9 % jeho publicity).
Berušky, Brusel a Kocourkov
Z celostátního tisku jevil zvláštní zájem o Evžena Korce list E15. Představil ho jako člověka kdykoli ochotného v restauraci zachraňovat berušku (Ekospol: developer mezi zvířátky a blednoucí slávou), prognostika, který chce během následujících pěti let postavit pět tisíc nových bytů, brojí proti nízkoenergetickým bytům („diktát Bruselu“) a v blízké budoucnosti svého oboru předpovídá „cyklickou recesi“. Způsobena bude zdlouhavým stavebním řízením, které podle jeho slov nemá obdoby a dokresluje „legislativní Kocourkov“ panující v naší zemi (př. ČT 1, novinky.cz). Byly to ovšem právě patálie se stavebním a územním řízením, které několikrát poznamenaly Korcovu reputaci. Stál za tím zvyk Ekospolu nabízet k prodeji byty, které ještě nemají všechna potřebná razítka. Loni se málem vymstil u projektu Ekocity Hostivař a vyvolával nevraživost ostatních developerů, podle kterých Korec těmito „virtuálními“ byty zkresluje situaci na trhu.
Média a developerské celebrity
Bitvy na mnoha frontách
V čele ofenzivy vůči „vzdušným zámkům“ Ekospolu stál Dušan Kunovský. V průběhu celého roku soustavně připomínal novinářům, že jeho Central Group prodává zásadně dokončené byty – nikoli ty, kterou jsou pouze na papíře a bez razítek. Ve sporu s Evženem Korcem se opíral hlavně o květnovou statistiku prodaných bytů sestavenou podle nové metodiky, v níž se Ekospol nedostal ani do první desítky největších dodavatelů nových bytů na trh (např. Hospodářské noviny Developeři Central Group a Ekospol se přou o pozici jedničky na trhu). Toho, aby se Ekospol nemohl označovat za „lídra trhu“, se Kunovský snažil dokonce domoci i u soudu, ten mu ovšem ve dvou instancích nevyhověl.
Naopak ve shodě se svým rivalem z Ekospolu D. Kunovský lamentoval nad „paralýzou rozvoje“ hlavního města, za kterou údajně stojí byrokracie a „extrémista“ Matěj Stropnický z pražského magistrátu. Průměrně osmileté stavební řízení a v nedávné době pětkrát měněné stavební předpisy pro Prahu, jak upozorňoval, mají za následek zdražování bytů a horší dostupnost bydlení obecně: povolený je jen šestý ze všech poptávaných bytů a průměrný Pražák si na průměrný byt vydělá v průměru za 11,5 roku. Z jednotlivých počinů Kunovského firmy poutal největší pozornost Park Kavčí Hory, kde developerem uspořádanou architektonickou soutěž vyhrál Josef Pleskot, na podzim zase projekt pro žižkovské nákladové nádraží (př. E15 Na Žižkově vznikne nová čtvrť za miliardy). Projekt na Nikolajce, kde dosahuje cena za m2 až 120 000 tisíc korun, označil Kunovský za „třešinku“ – firma podle jeho slov příležitostně proniká i do vyššího středního segmentu (Reportér Byty musíme plánovat na deset let dopředu).
Brzdí nebo expanduje?
Po předloňských mírných výstřednostech, kdy si mimo jiné koupil venkovské panství Ringo Starra, si dal Radovan Vítek (skupina CPI) pauzu. Na realitním trhu se choval obezřetně, což komentátory přimělo spekulovat o blížící se krizi, podobné té v roce 2006 (Hospodářské noviny Realitní magnát Vítek šlape na brzdu). Magnát nicméně nakupoval hotely v Praze, Budapešti a na chorvatském ostrově Hvar, když na českém venkově získal budovy obchodního řetězce COOP. Největší pozornost v médiích R. Vítek vyvolal na jaře, když nabídl Českým drahám čtyři miliardy korun za všechny jejich nádražní budovy, a to včetně „perly“, jakou je pražské hlavní nádraží. Dráhy „měly jistě o čem přemýšlet“ (FaktorS), nakonec však daly přednost o 800 mil. korun nižší nabídce Správy železniční dopravní cesty. V politice to má třetí nejbohatší Čech podle všeho dobré – Andrej Babiš o něm mluvil jako o „mladém vlčákovi“, jemuž závidí energii jít do konfrontace (Ekonom).
Fotografie, lyže a development
Marcel Soural dokončil na podzim SMART byty v pražské čtvrti Nové Butovice, kterou nadto obdařil fotogalerií a plastikou Trifot od výtvarníka Davida Černého. Veřejný prostor je pro něj podle jeho vlastních slov velkou výzvou (Hospodářské noviny). Pro časopis Forbes vylíčil, kterak začínal v 90. letech opravováním plotů v Břevnově a představil svou aktuální libůstku: deset metrů vysoký zasněžovací systém za 53 miliónů korun, který v areálu Monínec umí vyrobit sníh i při 15 stupních nad nulou a může tak lákat Pražáky k lyžařským radovánkám jako první v zemi. Ačkoli Trigema provozuje sjezdovku a staví vědecko-technická centra, chce se majitel a ředitel skupiny Trigem ještě více zaměřit na development. Na tomto poli se společně s D. Kunovským vymezuje proti Ekospolu – oba svorně tvrdí, že prodávat byty bez územního rozhodnutí by je nikdy nenapadlo (idnes.cz: „metodologická válka“).
Nováček ze Star Group
K osobnostem, které jsou v médiích už spolehlivě etablovány, přibyl v uplynulém roce nováček s cizokrajným jménem: Tal Grozner reprezentující společnost Star Group. Izraelský developer se v minulosti zapsal do povědomí projektem Kejřův park v Praze 9. Loni v březnu propagoval jako „propracovaný koncept rodinného bydlení“ další projekt Nové Chabry v Praze 8, a to s poukazem na mateřskou školku, hřiště či výstavu soch. Vedle toho komentoval Izraelec s československými předky bytové trendy obecně: vývoj trhu, mileniály, venkovní žaluzie, ale i preference mužů a žen: zatímco oni upřednostňují sprchový kout, ony touží po klasické vaně. Dvěma takovými citacemi v 72 mutacích Deníku si v žebříčku spolehlivě opevnil páté místo.
Za velkou „pětkou“ developerských osobností (Korec, Kunovský, Vítek, Soural a Grozner) se s větším odstupem umístili Naděžda Ptáčková (Skanska Reality) a Tomáš Pardubický (FINEP). Prvně zmíněná komentovala trendy (např. rostoucí zájem o bezpečnější bydlení) a připomínala, že Skanska začala certifikovat byty podle britské metodiky BREEAM s cílem potvrdit kvalitu své výstavby.
Výkonný ředitel FINEPu figuroval hlavně ve zprávách o dokončení opravy Lannova paláce (př. idnes.cz Lannův palác je zachráněn. Restaurátoři jej vrátili zpátky do života) a varoval před blížící se krizí likvidity ve své branži (E15 Přijde krize optimistů). Také kvůli jeho předpovědím (v nichž se podobal R. Vítkovi) investoval FINEP například do výzkumu kmenových buněk a v rezidenčním trhu se snaží rozkročit šířeji než dosud: zájemcům nabízí, že pro ně najde byt na investici, sežene do něj nájemníka a bude místo nich chodit i na schůze společenství vlastníků (hlavní zprávy na ČT 1).
(Text i grafika srovnává objem publicity vybraných osobností developmentu v českých médiích za rok 2016. Data jsou čerpána z archivu společnosti Newton Media (tisk, online, televize a rozhlas, s výjimkou agenturního zpravodajství. Jednotlivé osobnosti jsou sledovány pouze ve spojení se svými developerskými společnostmi.)
Autor pracuje jako mediální analytik ve společnosti NEWTON Media.
Jan Jüptner
