Analýza společnosti Newton, která kvantitativně i kvalitativně zmapovala „developerské“ mediálních výstupy za léta 2015 a 2016 (období leden – září), mnoho nového nepřinesla, ale nějaké překvapení přece jen ano. Zatímco v úvodu definované věcné výtky, kterých se v médiích developerským společnostem dostává, jsou už takřka tradiční, je možná až zarážející, jak jsou nepočetné. Celkem analytici Newton ve sledované době zachytili 20 773 výstupů na téma development, ovšem negativních jich bylo jen 5 %! Například předpokládaného politického lobbyingu se jich týkalo 469 a pouhých 83 se zabývalo souladem, respektive nesouladem nové výstavby, tedy developerských projektů, s charakterem a rázem okolní zástavby a lokality.
Nebezpečné stereotypy
Tato na první pohled pozitivní skutečnost má ovšem nejeden háček – první tkví v podstatně větší rezonanci kritických příspěvků ve společnosti, druhý v už zmíněném opakování starých témat. Polemizovat se zažitými představami a předsudky je totiž vždy velmi obtížné a při jejich eliminaci racionální argumenty často mnoho nezmohou.
Je zřejmé, že veřejné mínění si development do značné míry stereotypně spojuje s několika negativními jevy - a podle doby a událostí se mění jen konkrétní kritika. Například permanentně skloňované poškozování životního prostředí mělo v uvedené době hlavně podobu obav ze vstupu developerů do někdejších vojenských újezdů v Brdech, kritika architektsko-urbanistická se zase projevila především v negativních referátech o projektu v sousedství pražského parku Parukářka. Stálou pozornost, přes vysloveně lokální ráz tohoto problému i v celostátním měřítku, vyvolávají také „hrozby záboru pozemků městských zahrádkářských kolonií“.
Na renomé je třeba pracovat
„Negativní stereotypy sice tvoří jen 5 % publicity, ale je v zájmu developerů pamatovat na ně v komunikaci s veřejností a samozřejmě je konkrétními argumenty vyvracet,“ konstatuje Věra Lhotská, ředitelka společnosti Newton Média.
Analýza nicméně ukázala, že naprostá většina mediálních zmínek o developmentu má neutrální, především informativní charakter, přičemž se objevují i články pozitivního charakteru, zejména o energeticky úsporné výstavbě.
Celkově se tak zdá, že renomé developmentu snad ani není tak hrozné, jak se samotní developeři nezřídka domnívají. Svou roli v tom jistě sehrála i poměrně razantní změna v rétorice politiků, od nichž lze v posledních letech slýchat výroky typu „Developer není sprosté slovo!“ či „Bez soukromých investorů se města neobejdou!“. Pravda – zatím zaznívají spíše na vyšších úrovních politických struktur, zatímco třeba v některých městských částech Prahy „development“ a „výstavba“ stále sprostými slovy jsou.
Petr Bým
