Zelená dohoda pro Evropu stanovuje, že do roku 2050 musí všechny členské státy dosáhnout uhlíkové neutrality. Cíle této dohody jsou součástí širšího plánu, který zahrnuje i dokumenty jako Pařížská dohoda, Fit for 55 a Nový akční plán pro oběhové hospodářství. Tyto dokumenty definují konkrétní kroky, jak snížit emise skleníkových plynů, mezi něž patří i renovace a výstavba nízkoemisních budov. „Stavebnictví, přestože prochází zásadními změnami, patří stále mezi největší znečišťovatele ovzduší. Ze statistických dat vyplývá, že bez zásadních změn v celém stavebnictví a v sektoru budov je dosažení dekarbonizace prakticky nereálné,“ uvedla výkonná ředitelka CZGBC Simona Kalvoda.
Bez rychlé transformace v tomto sektoru bude velmi obtížné dosáhnout stanovených emisních cílů. Mnoho zahraničních měst již aktivně pracuje na plánech zaměřených na udržitelnost a zodpovědný rozvoj. Zásadním dokumentem pro české stavebnictví je Zero Carbon Roadmap, který vypracovala podle zahraničního vzoru Česká rada pro šetrné budovy. Tento plán obsahuje konkrétní kroky pro dekarbonizaci budov v České republice, včetně doporučení pro všechny aktéry v hodnotovém řetězci stavebnictví – od výrobců materiálů až po developery a státní správu. „Jednotlivá opatření jsme shrnuli formou roadmapy obsahující úkoly pro hlavní zainteresované strany,“ upřesňuje Simona Kalvoda.
Identifikuje hlavní bariéry, jako jsou vysoké počáteční investice nebo složité legislativní procesy, a navrhuje opatření pro jejich překonání. Mezi klíčová opatření, která jsou součástí roadmapy, patří podpora vývoje nových, ekologických stavebních materiálů, implementace nízkoemisních technologií a masivní renovace stávajících budov. V oblasti financování se doporučuje větší zapojení bank a dalších finančních institucí, které by měly poskytovat dotace a úvěry pro projekty zaměřené na energetickou úspornost a ekologii.
Podle Simony Kalvody z CZGBC je pro úspěch dekarbonizace klíčové, aby vláda přijala komplexní národní strategii pro ochranu klimatu a dekarbonizaci stavebnictví. „Většina opatření, která jsou identifikována jako doporučení pro řešení existujících bariér plynulého nástupu dekarbonizace, mohou být implementována do praxe ve velmi krátkém horizontu,“ podotýká.
Stavební sektor v Česku se totiž stále potýká s nízkým počtem firem, které mají implementovanou dekarbonizační strategii. Podle statistik až 72 % stavebních společností v ČR dosud nemá vypracovaný plán dekarbonizace, což je v kontrastu s vyspělými zeměmi jako je Velká Británie, kde již 60 % firem na dekarbonizaci pracuje. Tento rozdíl je přičítán nedostatečné legislativní podpoře a finančním pobídkám.
Zdroj: Ekolist, e15.cz, Dřevostavitel
remspace
