Povodně a záplavy se samozřejmě dotýkají nejen rezidencí, ale i nemovitostí určených k podnikání. Stovky postižených firem a živnostníků budou muset kromě škod na majetku řešit další akutní problémy. Jak postupovat při zatopení výrobních, skladových a kancelářských objektů? Stručně řečeno, podnik musí v první řadě vyřešit ochranu majetku před dalšími škodami, vztahy s pronajímatelem, otázku pojistného a zajistit alespoň formální kontinuitu firmy – tedy komunikaci se všemi svými partnery.
„V tuto chvíli podnikatelé musí řešit opatření, která jim pomohou ochránit majetek. Zatím bude docházet jen k dočasným relokacím firem. Teprve později po vyřešení povodňové situace se bude rozhodovat, zda firmu nepřestěhovat zcela,“ říká Miroslav Herain z realitního řetězce RE/MAX Commercial.
Náhradní prostory, úprava nájemného
Část škod nepochybně zaplatí pojišťovny, ztrátám se firmy a podnikatelé přesto nevyhnou. A v souvislosti s tím se budou muset ti, jejichž firmy byly záplavami postiženy, zamyslet nad budoucností. Tím spíše, že pojišťovny už avizují, že své „pojistně-povodňové“ mapy budou na základě posledních událostí revidovat. A výsledkem jistě bude zvýšení počtu lokalit, kde pojištění bude dražší než dříve nebo dokonce nemožné. Navíc je řada odborníků – naposledy známý přírodovědec a esejista Václav Cílek – toho názoru, že napříště bude Česko čelit záplavám a dalším meteorologickým extrémům spíše častěji než dosud. Racionální úvaha o vhodném sídle je tedy více než na místě. Přesto nejspíš není příliš pravděpodobné, že by docházelo k masivnímu stěhování. U větších firem, zejména výrobních, totiž náklady na stěhování obvykle převyšují možné riziko. U menších, především obchodních firem je zase důležitá prestižní adresa či exponovaná lokalita. Dokonce ani v případě kancelářských prostor se nedají očekávat zásadní změny. „Úbytek nájemců v postižených lokalitách nebude vysoký. Můj odhad je maximálně 15 % obsazenosti,“ říká M. Herain. Vychází přitom ze zkušeností po předchozích povodních v roce 2002.
Odplaví velká voda i optimismus?
Téměř polovina malých a středních podniků v Česku věří v pozitivní vývoj ve svém odvětví – jak ukázal nedávný průzkum banky GE Capital. České firmy v příštích 12 měsících chtějí do svého podnikání vložit téměř 17 miliard eur (tedy zhruba 189 mld. Kč). Největšími optimisty jsou zejména střední velké podniky (50 – 249 zaměstnanci), když 85 % z nich nečeká, že by se situace v jejich odvětví měla zhoršovat. „České firmy ekonomice začínají věřit a aktuální slabší hospodářské výsledky jejich optimismus příliš neovlivňují, právě naopak. V porovnání s loňským průzkumem se důvěra firem v pozitivní vývoj dokonce mírně zvýšila,“ říká Petr Gapko z GE Money Bank. Průzkumy GE Capital pravidelně srovnávají také změny v důvěře podnikatelů z různých evropských zemí. V porovnání s malými a středními firmami ve Velké Británii, Itálii, Německu, Francii, Polsku a Maďarsku je důvěra českých podniků v pozitivní vývoj relativně vysoká (o 5,6 % více než je její průměrná úroveň ve všech sedmi zemích). Vůbec největšími optimisty jsou malé a střední firmy v Německu (míra důvěry je 29,6 % nad průměrem) a ve Velké Británii (17,1 % nad průměrem). Je otázkou, jak hluboko poslední povodně zasáhnou do života českých firem. Podle citovaného průzkumu plánovaly zejména investice do výrobních kapacit, vozového parku a systémů IT. Je zřejmé, že leckde se tyto priority změní a namísto rozvojových investic bude nutné investovat do obnovy původních kapacit. Jistým impulsem mohou být záplavy a následné rekonstrukce pro už dlouho strádající české stavebnictví, které v dubnu zaznamenalo další meziroční pokles produkce o více než 11 %. Analýzy dalšího vývoje sektoru jsou spíše pesimistické – odstraňování povodňových škod by ale stavebnictví snad mohlo přinejmenším nějaké procento poklesu ubrat.
Foto: Soukupová, B., Studnička, M.
