Podle členů ČKAIT jsou hlavními příčinami zdlouhavých povolovacích stavebních řízení hlavně absence metodiky sjednocující postupy dotčených orgánů a stavebních úřadů, často protichůdné požadavky dotčených orgánů (památková ochrana, životní prostředí atd.), požadavky na doplnění stanovisek dotčených orgánů, ale i nedořešené majetkoprávní vztahy. Klíčovým faktorem je podle průzkumu délky povolovacích řízení dle „starého“ stavebního zákona kvalitně zpracovaný stavební záměr. Tento faktor potvrdil i Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Data ukazují, že čím lépe je záměr připraven, tím rychleji může projít povolovacím procesem. Zároveň však průzkum ukázal, že i relativně jednoduché stavby se mohou potýkat s dlouhými a problematickými povolovacími řízeními.
Zhruba 60 % respondentů studie má ale obavy týkající se nového stavebního zákona. Sám o sobě prý nepovede ke zlepšení a urychlení povolování staveb, naopak neustálá novelizace zákonů přináší projektantům i pracovníkům stavebních úřadů pocit právní nejistoty. „Obáváme se, že stavební úřady jsou a budou zahlcené novými požadavky a z alibismu nebo prostě z nedostatku kapacit budou rozhodování odsouvat. Nepomůže ani zákonná 30denní lhůta, protože stále lze i pro nepatrné administrativní pochybení v podání zahajovat řízení opět od počátku,“ doplnil Ing. Michal Drahorád, Ph.D., místopředseda ČKAIT.
Jedním z hlavních závěrů průzkumu je skutečnost, že délka povolovacích procesů v České republice je mnohem kratší, než se často uvádí. Zatímco politici a analytici mluví o procesech trvajících několik let, data z průzkumu naznačují, že skutečnost je výrazně odlišná. Například průměrná délka územního řízení i stavebního povolení pro bytové domy je přibližně 5 měsíců. Společné územní a stavební řízení pak vychází v průměru na půl roku, mediánově dokonce jen na 3 měsíce. Nejdelší povolovací proces vykazují tunelové stavby (v průměru skoro rok), naopak nejkratší sklady nebo parkovací domy (cca 4,5 měsíce) – vše v případě společného povolovacího řízení.
„Téměř polovina zapojených autorizovaných osob odpověděla, že délka trvání většiny povolovacích řízení staveb v ČR, a to včetně související inženýrské činnosti, je obvykle šest měsíců až jeden rok. Prakticky ve všech kategoriích jsme narazili na relativně složitější stavby povolené během několika dní i relativně jednoduché stavby s velmi problematickým a dlouhým povolovacím řízením,“ shrnuje hlavní výstupy průzkumu Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
V odpovědích respondentů se často objevovala digitalizace jako možná alternativa urychlení povolovacího řízení. Od digitalizace se totiž očekává především sjednocení a zjednodušení všech dosud požadovaných formulářů. „Podívejme se na množství neustále se měnících zákonů a vyhlášek, se kterými musíme žít a pracovat. Na všechno potřebujeme specialisty, daňové poradce, právníky, účetní. V oblasti povolování staveb se to projevilo tak, že se projektantům postupně zvýšil poměr byrokratické části práce vůči jejich hlavnímu poslání. Tím je bezesporu návrh kvalitní stavby. Proto jsem se těšil a stále ještě těším na Portál stavebníka a obecně na digitalizaci státu. Pokud bude Portál stavebníka navržen optimálně, doufám, že se částečně uleví přetíženým stavebním úřadům i projektantům,“ uvedl Ing. Michal Majer, člen Představenstva ČKAIT a místopředseda oblastního výboru ČKAIT Olomouc.
remspace
