CityDeal: kritika standardizace územního plánování

Postoj velkých měst navazuje na dokument, který minulý týden schválilo vedení Prahy – ten definuje, co se v návrhu nového stavebního zákona a souvisejících předpisech musí změnit. Mezi tyto požadavky patří například zachování možnosti pružně zpracovávat změny územního plánu, zachování Pražských stavebních předpisů a možnosti pro ostatní města mít obdobnou vyhlášku a větší pravomoci pro obce. „Stavební zákon dnes v podstatě nerozlišuje mezi malou obcí a stotisícovým městem. V důsledku to znamená obrovský problém pro všechny. Velká města mají logicky jiné potřeby než malá“ říká náměstek primátora Prahy Petr Hlaváček.

ÚP musí být pružné

Změny územního plánu jsou dnes podle vedení velkých měst v mnoha jediným možným nástrojem jejich rozvoje. Například dnes platný územní plán Prahy pochází z roku 1999 a neodpovídá dnešním potřebám města. Má také proto v evidenci už 6 980 změn územního plánu. Ty až do roku 2019 schvalovali zastupitelé v „balících“. Pokud ovšem byla třeba jedna z balíku o 30 položkách problematická, ostatních 29 to zbrzdilo. Zhruba před třemi lety se však přistoupilo k využívání možnosti pořizovat změny ve zkráceném a zrychleném režimu, který šetří čas i peníze. „Proces projednávání změny se v Praze podařilo zkrátit o 72,5 %, nyní to ale vypadá, že díky zásahu státu o tuto možnost přijdeme,“ doplňuje P. Hlaváček. Zastavil by se tak plánovaný rozvoj například Bubnů, Rohanského ostrova nebo připravovaného městského okruhu, nemluvě o řešení krize dostupného bydlení v Praze.

Stejně tak hrozí i zrušení velmi úspěšných a osvědčených Pražských stavebních předpisů. Nový návrh zákona nepočítá ani s městskými stavebními předpisy pro Brno, Ostravu a další města. „Je smutné, že i minulý návrh stavebního zákona, který zdaleka nebyl dokonalý, pravomoc mít vlastní stavební předpisy přiznával alespoň Praze, Brnu a Ostravě. Ministerstvo tedy udělalo zase krok zpět a nevyslyšelo apely a přání samospráv,“ říká Petr Hlaváček.

„V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí – Pražské stavební předpisy – pozbývá s novým návrhem platnost. Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, hlavně že to budujeme rychle. Naopak podobné předpisy by měly mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli jako Ostravu nelze poměřovat stejnou šablonou jako malou dvoutisícovou obec,“ říká ředitel Ostravské MAPPA Ondřej Vysloužil.

Nové ÚP Prahy a Brna – zbytečná práce?

Praha nebo Brno patří mezi města, která v současné době finalizují nový územní plán, ale současné návrhy MMR oba tyto plány posílají v podstatě do koše. „V případě návrhu nového stavebního zákona se jedná o zmařenou příležitost. MMR prosadilo úřední, byrokratický přístup, určující požadavky na výstavbu shora, centrálně, ač je to při různorodosti měst a různosti jejich podob a podmínek nesmyslné,“ říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města Michal Sedláček.

Územní plán Plzně připravovaný mezi roky 2011-2016, podle kterého město Plzeň výstavbu úspěšně povoluje, bude zase muset být kvůli chybně nastavené standardizaci celý znova přepracován do podoby, která rozvoj Plzně zkomplikuje. „I přesto, že statutární město Plzeň několikrát upozornilo MMR na navrhovanou standardizaci územních plánů, nevidíme jakoukoliv snahu o změnu vyhlášky, které byla vydána za předchozí vlády. Standardizace územních plánů dle této vyhlášky je jednoznačným návratem územního plánování do minulého století,“ říká primátor Plzně Pavel Šindelář.

Standardizace je problém

Praha, Brno, Ostrava, Plzeň i Liberec již v prosinci deklarovali společný postup založením společné iniciativy s názvem CityDeal. Jejím cílem je nabídnout státu rychlé řešení pro zdravý rozvoj měst a regionů, zlepšení prostředí, ve kterém žijeme, a především zlepšení ekonomické situace celého Česka.

„Jednotná standardizace je krokem zpátky v územním plánování, velmi rychle zapříčiní zastavení změn územních plánů, které jsou pro rozvoj měst nezbytné, a to na řadu měsíců až let. Ve svém důsledku při aplikaci pak bude znamenat nepřehlednost, nesrozumitelnost a nefunkčnost územních plánů, tedy přesný opak toho, co je opakovaným požadavkem vlád a jejich snah o zjednodušování a zrychlování formou digitalizace,“ říká náměstkyně primátora Ostravy Zuzana Bajgarová.

Jednotná grafická legenda má zásadní a přitom negativní dopad na rychlé povolování staveb ve velkých městech, protože se zaměřuje pouze na grafiku územních plánů, ale nestandardizuje jejich data. „Velmi zjednodušeně – MMR se soustředí na to, zda je daná věc červená, nikoli na to, zda se jedná o rajče či jahodu. Výsledkem bude Národní geoportál plný nesmyslných dat o území – napříč Českem si bude možné rozsvítit stejnou červenou, ale o využití území, o kapacitách území a dalším, jednotné informace obsahovat nebude,“ komentuje záměry MMR Ondřej Boháč, ředitel IPR-u.

Iniciativa CityDeal, která sdružuje velká česká města, přitom přišla s řešením – jednotnou DATOVOU standardizací – která nezablokuje rozvoj, plány měst a zároveň přinese funkční Národní geoportál. Tento návrh lze přijmout v rámci tzv. odkládací novely i v rámci věcné novely stavebního zákona.

Co česká města požadují?

• Nechat města dokončit rozpracované územní plány

• Ponechat městům možnost zpracovávat změny územního plánu

• Ponechat městům možnost pořizovat změny územního plánu ve zkráceném režimu

• Nechat města, aby si mohla pořizovat své územní plány samostatně

• Digitalizaci územních plánů pro potřeby měst 21. století

• Ponechat městům možnost vytvořit si vlastní stavební předpisy

SF/pb