Tento trend reflektuje nejen postupující modernizaci energetického sektoru, ale také redukci závislosti celé ekonomiky na fosilních palivech. V rámci této inovativní vlny dochází na mnoha objektech ke komplexním technologickým úpravám, směřujícím k celkovému omezení spotřeby energie. K dosud největším střešním solárním elektrárnám patří areál Urbanity Campus Tachov, projekt společnosti Urbanity, jenž ohlásil instalovaný výkon 5 MW a přibližnou roční produkci více než 5 000 MWh elektrické energie.
Český industriál sází na sluneční energii
K rozsáhlým investicím do vlastních solárních elektráren přistupují v současné době jak developeři, tak nájemci a vlastníci průmyslových a skladovacích prostor v České republice.
Investice, které se vyplácí
Jen o něco nižší instalovaný výkon, necelé 4 MW, mají mít fotovoltaické panely v komplexu obřího robotického centra Amazon v Kojetíně. Podle poradenské společnosti 108 AGENCY není rozhodnutí developerské společnosti Panattoni, jež areál bývalého cukrovaru pro Amazon revitalizovala, v Česku ojedinělý. Naopak, instalace solárních elektráren na střechy, fasády nebo do okolí průmyslových nemovitostí je stále častější. „Netýká se přitom jen nové výstavby, ale i starších objektů. Developeři i vlastníci skladových a výrobních areálů reagují na nedávnou energetickou krizi, snaží se vyhovět aplikacím ESG kritérií ze strany bank, navíc předznamenávají zpřísnění evropské legislativy v oblasti energetické soběstačnosti a nezávislosti na fosilních palivech,“ vysvětluje Jakub Holec ze 108 AGENCY.
Stále větší počet instalací obnovitelných zdrojů energie zároveň dokládá racionální přístup stavebníků, respektive uživatelů. Takové investice totiž už začínají mít rozumnou míru návratnosti, navíc omezují závislost na vývoji cen energetických komodit. Areály, kde mají fotovoltaické instalace větší kapacitu, pak dokonce mohou těžit z případných přebytků – ať už formou dodávek do celostátní energetické sítě, anebo prostřednictvím tzv. komunitní energetiky.
Příklady táhnou
Budování nebo rozšiřování fotovoltaických kapacit se dnes věnuje řada developerů a vlastníků průmyslových nemovitostí. Velmi daleko je jeden z největších developerů logistiky, společnost CTP. Ta chce mít na svých objektech do roku 2030 fotovoltaické panely se souhrnným instalovaným výkonem 300 MWp.
Kumulovaného výkonu 8 MW v první etapě chce na svých objektech v Hrušově, Krupce, v Teplicích a Říčanech docílit společnost Contera. Celé své logistické portfolio plánuje „pohánět“ sluneční energií do roku 2025. Panely s výkonem 17 MW by na svých průmyslových nemovitostech chtěl také co nejdříve instalovat investor a developer zaměřující se na segment logistiky, společnost GLP Europe. Aktivně se k budování solárních elektráren staví i další významný evropský hráč, společnost CGL. Plán dosáhnout na svých budovách výkonu kolem 12 MW deklaruje společnost ARETE. Využívat v maximální míře solární energii hodlá ve svém Big Box Parku v Horních Počernicích jeho vlastník Flow Management.
„Příkladů bychom našli daleko více. Nejde ale vše úplně hladce. Některé starší objekty narážejí ve svých záměrech na statiku, u nových může být brzdou kapacita trafostanic, respektive distribuční sítě,“ poznamenává Matěj Indra ze 108 AGENCY.
Podle jeho kolegy Michala Bílého „solární“ trend povede k dalšímu růstu počtu zelených certifikací. V polovině roku 2022 bylo certifikovaných 49 % dokončených průmyslových a skladových budov v České republice, v průběhu tohoto roku jich má být už 55 %.
rs/pb
