Architekt Vladimír Soudek jako stavební inženýr promoval na pražské ČVUT, ale osud ho v roce 1985 zavál až do Spojených států amerických. „Před emigrací jsem samozřejmě hledal informace o podmínkách práce architekta v USA, ale zjistil jsem jen velmi málo a i to málo se později ukázalo jako velmi nepřesné a většinou mylné,“ popisuje dnes své začátky ve Spojených státech V. Soudek. Přinášíme vám už 6. část jeho vzpomínek – tentokrát je věnovaná architektonické praxi v USA, konkrétně projektové dokumentaci.
Projektová dokumentace v USA je poněkud odlišná od toho, na co jsem byl dříve zvyklý z Československa, přitom některé odlišnosti také souvisí se způsobem práce na projektu. Jiné jsou například stavební normou povolené výšky místností. Pro vytápění a chlazení se většinou nepoužívají radiátory, proto je volnost v návrhu výšky parapetu (mimochodem slovo „parapet“ v technické angličtině znamená krátkou stěnu po obvodu ploché střechy, nikoliv stěnu pod oknem).
Výkresy se zásadně neskládají a mají jednotný formát. Podle největšího půdorysu navrhovaného objektu se zvolí vhodný rozměr všech výkresů, přičemž všechny další plány se tomuto formátu přizpůsobí. Pro běžnou práci, konzultace se specialisty, s dodavateli a se zákazníkem se používají většinou výkresy v polovičním měřítku, takže i velký projekt se vejde do tašky. Je to extrémně praktické a i text, byť zmenšený, je dobře čitelný.
Dva principy
Organizace práce na projektu, využívání počítačových programů a obsahová část projektu se řídí standardy firmy. Ty se samozřejmě neustále vyvíjejí, takže nejlepší metodou, jak se s nimi seznámit, je podrobné studium posledního projektu firmy.
Co se obzvláště rychle mění, je systém práce s počítačem. V současné době hodně architektonických firem přechází na standardy pro program Revit. To je program pro kreslení návrhu objektu ve třírozměrném modelu. Počítač z modelu automaticky vytvoří půdorysy, řezy, pohledy, zrcadlový obraz stropu a také veškeré tabulky úprav stěn, podlah apod. Změní-li se informace o komponentu na jednom místě, změní program tuto informaci na všech příslušných místech.
Detaily jsou kritickou částí projektu dokladované v prováděcím projektu. I když jsou navrhovány až v závěrečné fázi prací na projektu, jejich řešení musí být zřejmé již mnohem dříve, aby pak jejich změna nevyvolala žádost o změnu stavebního povolení.
Projektová dokumentace má tři části: a) schematic design, b) design development a c) construction documents. Schematic design je studie s analýzou pozemku (s vyznačením vzdálenosti objektu od hranice pozemku, vstupy a výjezdy z pozemku apod). Jeden z hlavních podkladů pro umístění stavby na pozemku je tzv. zoning. Ten určuje povolený charakter výstavby, procento zastavění pozemků, vzdálenost stavby od hranice pozemku apod. Práce specialistů je v tomto dokumentu provedená pouze schematicky. Je to podklad pro jednání se stavebním úřadem o základních podmínkách návrhu, jako je umístění stavby na pozemku a také o procesu vedoucího ke stavebnímu povolení.
Design Development, jak je patrné již podle názvu, je rozvíjením základního návrhu projektu. Na jeho zpracování se už podílejí všichni specialisté – a spolu s nimi všichni, kteří do věcí rádi mluví. V tomto stadiu či fázi se také projekt někdy předkládá DRB (Design Review Board), což je komise pro posouzení návrhu organizovaná místním stavebním úřadem (nikoli všechny projekty ale musejí projít touto procedurou). Proto musí být v design developmentu velmi detailně vysvětlena architektura objektu včetně barevného návrhu. Je to velmi důležitá prezentace projektu, na jejímž konci mohou být i změny rozpočtu stavby. Při práci na jednom projektu mě příslušný stavební úřad „přesvědčil“ o změně velikosti a počtu oken a nutnosti přidat na fasádu římsy, ačkoliv to bylo v rozporu s účelem a architekturou objektu. Důvodem byl charakter plánované výstavby na daném území v budoucnu.
Hlavním nástrojem pro architektonický návrh design development je building code, stavební norma. V ní jsou obsaženy mimo jiné také výsledky soudních sporů o různých stavebních problémech. Stavební norma dělí všechny stavby do deseti skupin, každá skupina objektů s určitým konstrukčním systémem má stanovenou maximální plochu. Norma se mění každých několik let, přitom je znát velký důraz na požární bezpečnost. Stavby, které mají požární systémy, mají povolenou mnohem větší užívací plochu a některé stavby ho mají povinný.
Construction documents je ukončený prováděcí projekt včetně všech detailů. Před dokončením se předkládá stavebnímu úřadu se žádostí o stavební povolení a v procesu stavebního řízení se musí projekt doplnit před stavebním povolením o všechny připomínky. Bývá také podkladem pro tvorbu nabídkové ceny, někdy s alternativami.
Práci týmu na projektu řídí project architect. Musí mít architektonickou licenci, je odpovědný za celý projekt. Jedná se zákazníkem a specialisty, organizuje práci projektantů a kresličů. Project manager má na starosti několik projektů, připravuje návrh ceny projektu, termíny a jedná se zákazníkem.
Foto: autor
- Mercer Island – plovoucí most
- Knihovna (Rem Koolhaas, Joshua Prince Ramus, 2006)
- Experience Music Project (Frank Gehry, 1996)
