„Španělská chřipka byla horší!“, „Krize je také příležitostí!“, „Česká populace je velmi flexibilní a jako zvládla minulé krize, tak si poradí i s covidem!“ – zahájení podzimní konferenční sezóny Stavebního fóra v podobě akce s názvem „Česko 2020: hledání cest z krize“ přineslo i pár takto pozitivních výroků. Celkově ale moc optimisticky nevyznělo.
Vysoce reprezentativní složení panelu – Eva Zamrazilová (Národní rozpočtová rada), Petr Hlaváček (Hlavní město Praha), Josef Kotrba (Deloitte), Jiří Nouza (SPS) a Radim Passer (Passerinvest Group) – se totiž shodlo na jednom: Česko potřebuje zásadní změny, radikální přestavbu celého systému. Tomu ovšem brání hned dvě zásadní okolnosti najednou. „Tradiční politické strany u nás v minulosti nastavily enormně složitý systém, v němž dosažení jakékoli dohody stojí ohromné úsilí!“ zkonstatoval P. Hlaváček, první námětek pražského primátora. Tento výrok doplnil R. Passer: „Za uplynulých třicet let v Česku nevznikla vize jeho budoucnosti.“ Jinak řečeno: česká společnost se dosud neshodla na tom, jakým směrem se má vydat, a nemá ani nástroje k tomu, aby nějakou smysluplnou vizi vytvořila.
Ilustrativním příkladem předchozího tvrzení je tvorba nového stavebního zákona, do značné míry klíčového pro dnešek i zítřek české ekonomiky – multiplikační efekty stavebního sektoru a developmentu netřeba zmiňovat. „Vzniká kočkopes!“ tvrdí P. Hlaváček. Má na mysli zejména nedokončené oddělení státní stavební správy od obecních úřadů, respektive samosprávy. A dodává: „V tomto ohledu opouštíme vyspělou Evropu!“ Malou spokojenost nad aktuální podobou zákona v diskusi vyjádřil i J. Nouza, ten nicméně s jakousi naději, že v průběhu projednávání předlohy v parlamentu se ještě podaří alespoň něco vylepšit. České realitě ale asi nejvíce odpovídá postřeh z auditoria: „Ať už bude podoba nového zákona jakákoli, nepochybně bude lepší než to, co máme nyní!“
Povzbudivě nevyzněly ani komentáře k praktickým krokům vlády. „K velkým přednostem české ekonomiky patří zdravé veřejné finance, ale mám obavy, že politika zadlužování tomu učiní konec. Plánovaný deficit 500 miliard korun je přestřelený, a navíc jen málo orientovaný na investice,“ řekla na diskusní snídani SF E. Zamrazilová. A současně upozornila na to, že štědré podpůrné programy posilují „nárokové“ tendence, které jsou dnes patrné ve všech vyspělých zemích: „Spousta lidí přestala pracovat s tím, že stát se o všechny postará. Obnovit pracovní návyky nebude snadné.“ Toto nebezpečí jako velmi aktuální vidí i J. Nouza, který v panelu reprezentoval stavební sektor. „Hrozí další devastace pracovní morálky, které těžkou ránu zasadila už léta komunismu.“ Na širší souvislosti tohoto jevu poukázal J. Kotrba: "Uvažuje se o relokaci výrobních kapacit zpět do Evropy. Kombinace deficitu pracovních sil a špatné státní správy je ale v tomto ohledu smrtící koktajl, Česko proto bude mimo hru."
Kritických postřehů a předpovědí nejbližší budoucnosti Česka diskuse přinesla ještě mnohem více, od všech účastníků ovšem s jednou zásadní výhradou: dnes se cokoli prognózuje velmi obtížně, pokud to vůbec je možné. Nejefektivnější know-how na tuto bezprecedentní situaci tak účastníků diskusní snídaně SF poskytl R. Passer: „Používejme hlavně zdravý rozum!“
PETR BÝM
