Na pozadí dopravních zácp, geopolitického napětí a ambiciózních cílů udržitelnosti donutil logistický šok z covidové pandemie podniky přehodnotit své globální dodavatelské řetězce. Nearshoring se objevil jako jedno z řešení – podle Evropského logistického průzkumu nemovitostí provedeného společnostmi Savills a Tritax EuroBox 2023 uvedli nájemci „snížení závislosti na zahraničním dovozu“ a „zkrácení dodavatelských řetězců“ jako dvě hlavní změny plánované na příští dva roky.
Při zvažování nových lokalit musí nájemci volit mezi nízkými provozními náklady, vysokými standarty ESG, stabilními geopolitickými vztahy a blízkostí klíčových spotřebních trhů. Na základě těchto faktorů Savills Index hodnotí 26 zemí. Pro Českou republiku posouzení těchto faktorů vychází příznivě, je ale potřeba se zeptat – je naše druhé místo na příčce pozitivní? Faktem je, že v dodavatelském řetězci stále nejsme primární hráč.
„Když se začal objevovat trend nearshoringu, objevily se obavy z rozsáhlého narušení celosvětového dodavatelského řetězce. To se zatím ve větší míře neděje,” vysvětluje Charlotte Rushton, Analyst v Savills World Research. „Výrobní trendy ukazují, že i když firmy přesouvají své provozy do nových lokalit, stále se primárně zaměřují na snižování nákladů, a proto upřednostňují země jako Mexiko a Vietnam. Existují však výjimky: některá odvětví, jako polovodiče, elektromobilita a energetika, jsou citlivější na geopolitické faktory a obchodní politiku. V těchto případech firmy dávají přednost lokalitám s vyšší kvalifikací a vyšší hodnotou výroby, jako jsou Švédsko, Spojené království a Spojené státy.“
Nearshoring však není onshoring – to znamená, že mohou stále přetrvávat problémy spojené s hranicemi. Řada nájemců v Mexiku měla potíže s dovozem zboží do USA. Aby se snížil dopad zpoždění na hranicích na dodavatelský řetězec, snaží se nájemci skladovat zboží ve městech poblíž hranic a poté je přepravovat po USA. To vedlo k nárůstu poptávky v městech, jako je El Paso.
Zatímco levnější lokality zaznamenaly zvýšenou poptávku nájemců, nelze ignorovat složitost a náklady spojené s rozpouštěním stávajících dodavatelských řetězců. Západní společnosti, které se chtějí osamostatnit mimo Čínu kvůli rostoucímu geopolitickému napětí mezi Čínou a USA, se musí vypořádat s tím, že Čína zůstává největším světovým exportérem. Z tohoto důvodu, a také kvůli vysoce kvalitní infrastruktuře a velké pracovní síle Číny, se mnoho společností muselo uchýlit k tzv. strategii China Plus One, která se cíleně vyhýbá investování pouze v Číně, a podporuje diverzifikaci podnikání do dalších zemí – z čehož převážně těží Thajsko, Vietnam a Mexiko.
Čína, jako druhá největší ekonomika světa, je silně zakotvena v globálních dodavatelských řetězcích. I když Mexiko předstihlo Čínu jako největšího dovozce do USA, dovoz z Číny do Mexika se podle Čínské celní správy za posledních pět let zvýšil o 91 %. Američané sice mohou nakupovat stále více zboží z Mexika, ale tyto dovozy stále spoléhají na komponenty vyrobené v Číně.
Pro společnosti zaměřené na evropské spotřebitele často lokality, jako je Polsko, Portugalsko a Česká republika, poskytují ideální řešení – jsou levné, ale jsou součástí jednotného evropského trhu, který nabízí otevřené hranice, volný pohyb kapitálu a stabilitu. Proto si tyto země vedou v Savills indexu dobře a zaujímají první tři místa.
V asijsko-pacifickém regionu představuje podobné řešení Jižní Korea. Země nabízí vysoce vzdělané obyvatelstvo, otevřené a transparentní podnikatelské prostředí a relativně levné provozní náklady.
Zdroj: Savills
remspace
