Budovy mají velký vliv na naše životy. Trávíme v nich zhruba 90 % svého času a ovlivňují naše zdraví, náladu, spánek a mnoho dalšího, v neposlední řadě také náš pracovní výkon. V zájmu všech je tedy mít stále lepší a kvalitnější nemovitosti. Nástrojem, který tomu napomáhá, jsou certifikáty.
Platí to i pro český realitní trh, kde certifikace komerčních budov už není nijak výjimečná. Horkou novinkou je v tomto ohledu další budova radlické centrály ČSOB – provoz zahájila toto léto. Unikátní je zde hlavně řešení chlazení a vytápění, které má na starosti 177 zemních vrtů o hloubce 150 metrů – jedná se tak o největší soustavu geotermických vrtů v Česku. Budova má také vlastní systém využívání dešťové vody a v maximální míře šetří pitnou vodu - také díky tomu se tato budova, respektive ČSOB může pyšnit ziskem certifikátu LEED Platinum.
Začalo to ve Velké Británii
Certifikátů existuje hned několik druhů, když jakousi silnou globální trojici tvoří BREEAM, LEED a WELL. Vše odstartoval prvně zmíněný certifikát, na jehož vzniku se v Británii začalo pracovat už na konci 80. let minulého století a poprvé spatřil světlo světa v roce 1990 pod jménem Building Research Establishment Environmental Assessment Method, tedy BREEAM. Jeho cílem je motivovat developery a stavitele k větší ohleduplnosti k životnímu prostředí. Hodnotí se např. použité materiály, úspory vody, energetická efektivnost a kvalita vnitřního prostředí. Certifikát BREEAM má několik úrovní: Pass, Good, Very Good, Excellent a vůbec nejvyšší je Outstanding.
Certifikát BREEAM má na našem území podle údajů České rady pro šetrné budovy už více než 70 nemovitostí. Geograficky přitom zcela dominuje Praha s budovami jako Centrum Černý Most, Centrum Chodov či Florenc Office Center. Celosvětově je držitelem BREEAM certifikátu přes čtvrt milionu staveb, většina z nich stojí na území Velké Británie.
Druhý anglosaský příspěvek
V roce 2000 na BREEAM navázal certifikát LEED. Ten vytvořili pro změnu ve Spojených státech amerických a má čtyři stupně: Certified, Silver, Gold a Platinum. BREEAM i LEED jsou si velmi podobné, hodnotící kritéria jsou do značné míry totožná, ovšem BREEAM je většinou preferován společnostmi s britskými vlastníky, zatímco LEED pak společnostmi s americkými majiteli. U nás má dnes certifikát LEED přesně 31 budov, jmenujme např. Florentinum, Main Point Karlín, Galerii Harfa nebo Quadrio.
Nejen ekologie
Třetím v triu významných certifikátů je WELL, který existuje teprve krátce – od roku 2015. Od dvou už popsaných se liší – hodnotí totiž především vliv budov na lidský organismus a duševní zdraví, jak ostatně naznačuje už jeho název. Na vývoji WELL se proto kromě realitních a ekologických odborníků podíleli hlavně lékaři. První certifikát WELL mezi kancelářskými budovami ve střední Evropě získala na jaře letošního roku holešovická Visionary. Tam zašli v úsilí o zdraví svých nájemníků dokonce tak daleko, že na střeše mají běžeckou dráhu.
Českým ekvivalentem uvedených zahraničních certifikátů je SBTool CZ, ten preferují někteří tuzemští developeři.
Bez certifikátu to nejde!
Hlavním hybatelem „certifikačního“ dění jsou vlastnící budov - jejich klienti, tedy nájemci, totiž certifikáty vyžadují. Hlavně ti nejvýznamnější, tedy velké nadnárodní korporace zvyklé na určitý standard, který jim zajistí právě certifikace. „Tuzemské pobočky zahraničních firem jsou navíc často vázány vnitrofiremními pravidly snižovat uhlíkovou stopu, tedy rozsah emisí oxidu uhličitého. To zužuje seznam jejich potenciálních sídel jen na budovy, které sledují a účelně omezují svůj vliv na životní prostředí. Zelený certifikát se tak dnes stal pro úspěch nové kancelářské výstavby nezbytností,“ řekl serveru Novinky.cz Eduard Forejt.
Jde také o peníze - na realitním trhu mají certifikované budovy vyšší cenu. Mj. také díky atraktivnějšímu „píár“ nemovitosti, tím spíše, že certifikát je parametr snadno srozumitelný pro laickou veřejnost a tak i jí usnadňují porovnávání kvality budov. „Řečí čísel jsou budovy s certifikátem o 15 až 20 % dražší,“ prohlásila na diskusním setkání Stavebního fóra Karolína Dvořáková z České rady pro šetrné budovy.
Získat certifikát ovšem není jen tak, jde o dlouhodobý proces. Již před prvním kopnutím do země spolu musí v zájmu urychlení procesu a šetření nákladů spolupracovat stavebník s architekty, dodavateli, zhotoviteli či specialisty na správu budov. Udělit certifikát samozřejmě ale lze i již postaveným budovám, v takovém případě ovšem bude vše komplikovanější, a tedy i dražší. Vždy je nutné počítat s většími nároky na všechny dokumenty, týkající se stavby. I ty jsou podklady pro experty, vysílané na místo agenturami, které certifikáty udělují. Takovýto auditor může při inspekci na místě strávit i tři dny, celková doba certifikačního procesu se ovšem může vyšplhat až na dva roky.
Certifikáty šetří peníze
Investice do procesu certifikace se ale vyplatí. Jak již bylo zmíněno, vyšší bude cena nemovitosti a naopak díky úspornosti budou nižší provozní náklady. Podle Františka Macholdy z Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie dosahuje certifikovaná budova oproti jiným roční úspory energie ve výši 10 – 30 %.
Současně také kvalitní nemovitosti díky optimálnímu pracovnímu prostředí dokážou své obyvatele udržovat výkonnější a fyzicky zdatnější. Možná překvapivě je nejdůležitější živinou pro člověka vzduch – denně ho spotřebujeme 8 - 16 tisíc litrů. Vzduch se správnou teplotou, prouděním, vlhkostí a bez virů a bakterií je tak alfou omegou lidského zdraví – a právě certifikáty věnují kvalitě vzduchu značnou pozornost. Ve hře jsou samozřejmě i další faktory vnitřního prostředí budov jako třeba světlo, hluk apod. František Macholda tvrdí, že v praxi se nemocnost jednoho zaměstnance v certifikované budově snižuje o dva dny ročně.
Tomáš Kafka
