Ceny bytů dosáhly nových rekordů, zatímco nájmy také neustále rostou. Zároveň inflace zasáhla kupní sílu občanů, kteří za loňský rok utrpěli pokles reálných mezd o 7,5 %. Tento pokles umocňuje skutečnost, že ceny bytů za stejné období vzrostly o 3,6 % a nájmy dokonce o 6,3 %. Kvůli tomuto vývoji musí stát vyplácet stále vyšší částky na sociální podpory bydlení, které loni dosáhly rekordních 18 miliard korun.
Klára Dostálová, poslankyně hnutí ANO a bývalá ministryně místního rozvoje, zdůraznila, že dražší bydlení může mít negativní dopad i na porodnost – mladí lidé váhají založit rodiny, když mají pocit, že si nemohou dovolit vlastní bydlení. Podpora bydlení je tak jednou z priorit současné vlády, která slibovala urychlení stavebních procesů a finanční podporu bytové výstavby. „Na konci volebního období by se mohlo stavět až 10 tisíc nájemních bytů ročně navíc,“ stálo v programovém prohlášení.
Plány vlády se zatím nepodařilo naplnit. Ekonomika se propadla a boj s inflací zvýšil úrokové sazby, což mělo negativní dopad na stavebnictví a realitní trh. V loňském roce bylo v Česku dokončeno pouhých 38 tisíc bytů, o čtyři tisíce více než v roce 2021, před vypuknutím krize. Navíc bylo loni vydáno historicky nejméně stavebních povolení od konce 90. let.
Za jeden z důvodů nedostatečné výstavby považují developeři, řada ekonomů a politiků dlouhé a komplikované stavební řízení. „Připravili jsme nový stavební zákon, který měl zprůchodnit stavební řízení a být základním kamenem zvýšení dostupnosti bydlení. Získal ocenění Zákon roku. Bohužel ho vláda Petra Fialy zrušila a nahradila novelou, která neřeší řadu problémů. Procesy sice zrychlí, ale dodržování lhůt bude prakticky nevymahatelné,“ řekla Klára Dostálová.
Podle současné vlády byl zákon nevyhovující. V nové, údajně lepší podobě má platit pro bytovou výstavbu od 1. července letošního roku. Bytový trh je ale složitější. I když se podaří urychlit výstavbu, samo o sobě to lepší přístup občanů k bydlení nezajistí. Větší nabídka bytů nepřináší automaticky pokles cen, na ty mají větší vliv faktory poptávkové: Vývoj příjmů domácností, makroekonomiky a očekávání, jak se bude hodnota nemovitostí vyvíjet v budoucnu.
Aktuální ministr Ivan Bartoš představil nový návrh zákona na podporu bydlení, který by měl pomoci získat tisíce nevyužívaných obecních či soukromých bytů a poskytnout je k pronájmu. V Česku leží ladem podle ČSÚ až 200 tisíc bytů. Nový zákon jich má podle MMR na trh dostat až tři tisíce ročně. Zavádí finanční garance pro soukromníky, kteří poskytnou byty obcím k pronájmu – riziko, že nájemník nebude platit činži nebo nemovitost poškodí, tak ponese obec a případnou škodu uhradí. Zároveň návrh počítá se zřízením kontaktních center pro lidi ohrožené bytovou nouzí ve všech obcích s rozšířenou působností.
Opozice ale s návrhem nesouhlasí. „Nepodpořím ho, není v něm ani zmínka o podpoře investic do bydlení. Neřeší podstatu problému, je to v podstatě zákon o sociálním bydlení. Za 1,5 mld. ročně vzniknou poradenská centra a obce by si měly pronajímat byty od soukromníků a nést za ně odpovědnost. To je pro mnoho obcí problém,“ říká K. Dostálová.
Ministerstvo pro místní rozvoj chystá další opatření na podporu výstavby dostupného nájemního bydlení, včetně dotací, poradenských center a spolupráce se soukromým sektorem. Zároveň se plánuje podpora neziskové výstavby, která by mohla nabídnout finančně dostupnější varianty bydlení než developerské projekty.
remspace
