Architektonicky má zachycovat nepřetržitý pohyb města, technologicky ztělesňuje neutuchající lidskou vynalézavost. The Flow Building na rohu pražského Václavského náměstí a Opletalovy ulice vyniká nejen svým vzhledem, zároveň je nabitá technologiemi hledícími do budoucnosti. Od vytápění a chlazení pomocí tepelných čerpadel po možnost dobíjet elektrická vozidla na třech čtvrtinách parkovacích míst, což je podíl dalece přesahující současný rozměr elektromobility v Česku, ale i ten očekávaný na konci dekády.
„Národní akční plán čisté mobility ve středním scénáři předpokládá, že v roce 2030 tu bude zhruba 500 000 čistých elektromobilů, tedy zhruba osm procent vozového parku. My se však domníváme, že nástup nové technologie bude rychlejší. Připravovat se už dnes na budoucnost velkoryse je proto na místě,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení vozidel. O. Synek podotýká, že od poloviny této dekády by se měly vyrovnávat ceny elektroaut s vozy na spalovací pohon. Nad těmi navíc visí zákaz prodeje, který v novém klimatickém balíčku navrhla Evropská komise, a to od roku 2035.
Vždy High-Tech
V budově The Flow Building, která nabízí 15 000 metrů čtverečních kancelářských prostor a 6 000 metrů maloobchodních ploch, je dnes 139 parkovacích míst. Dobíjecí infrastrukturu představuje 50 nástěnných wallboxů o výkonu 12 kilowatt a tři rychlonabíječky o výkonu 50 kilowatt. Vzhledem k umístění wallboxů vždy mezi dvě stání lze přitom dobíjet elektromobil na 100 parkovacích místech.
„Ten dům se připravoval deset let, než jsme dostali povolení. Od začátku jsme si říkali, že to má být high-tech budova, a odvažovali jsme se jít do nejnovějších trendů,“ říká projektový manažer společnosti Flow Management Tomáš Matýsek. Nejinak tomu bylo s e-mobilitou. Developer na začátku o dobíjecí infrastruktuře neuvažoval, protože v té době elektromobilita nebyla tématem. Pak to ale začal být trend, takže firma počítala zhruba s deseti dobíjecími stanicemi. Nicméně jednání s potenciálními budoucími nájemníky v roce 2018 ukazovalo, že se po dobíjení ptají a mají o ně zájem. „Zejména nadnárodní společnosti to udávaly jako jeden z bodů v dotaznících, takže jsme si říkali, že deset stanic nebude stačit, a rozšířili jsme to na současných padesát plus tři,“ vzpomíná T. Matýsek.
Odpojovací plán
Projekt původně zahrnoval dvě trafostanice, ale ponechával prostorovou i kapacitní rezervu i pro třetí, která by obhospodařovala mimo jiné dobíječky pro auta. „Když jsme se rozhodli pro rozšíření dobíjecí infrastruktury, jen jsme se domluvili s Pražskou energetikou na posílení kapacit, osadili další velký rozvaděč a trafostanici, pro kterou už jsme měli připravené místo,“ říká Tomáš Matýsek. Elektrická síť v budově tak dnes zvládne běžný provoz objektu a zároveň všechny dobíječky jedoucí na plný výkon.
„Jinou věcí jsou ale čtvrthodinová maxima odběru. Samozřejmě nedává smysl rezervovat a platit zbytečně velkou kapacitu a pak ji využívat třeba jen v půlhodinové denní špičce, když všichni přijedou do práce a začnou dobíjet,“ vysvětluje T. Matýsek. Developer proto všechny dobíjecí stanice připojil i datově a stanovil odpojovací plán. Jakmile se budova blíží odběrovému maximu sjednanému s PRE, inteligentní systém začne spotřebu regulovat. První na řadě jsou právě dobíječky, jimž se sníží příkon, a tedy rychlost nabíjení. „Do tohoto stavu jsme se ale ještě nedostali, to je budoucnost. Budova The Flow Building je otevřená rok, ale vzhledem ke covidu se teprve stěhují nájemníci,“ říká Tomáš Matýsek.
Chytré řízení dobíjecích stanic je každopádně cestou budoucnosti. „Počty nabíjených aut jsou zatím malé, ale jak se bude elektromobilita rozvíjet, stane se dynamické regulovaní výkonu dobíječek podle volné kapacity v síti objektu nutností,“ říká Ondřej Synek z Unicornu.
Rychlost je nákladná
Investiční náklady na e-mobilitu představovaly v The Flow Building zhruba pět milionů korun včetně trafostanice. Zatímco wallboxy přijdou na 20 - 30 000 korun a do sumy 50 000 se vejdou se vším všudy, nákladnou položkou jsou rychlodobíječky. V tomto případě stála jedna 700 000 korun. „Hlavní je počítat s touto technologií již v projektu. Nejvíce se vždy prodraží, když se něco předělává dodatečně,“ říká T. Matýsek. Zároveň dodává, že garáže v budově jsou neveřejné, pouze pro nájemce. „V případě veřejných garáží, třeba v obchodním centru, může být investice developera nulová, protože ji může obstarat například energetická společnost, která má e-mobilitu jako svůj byznys,“ vysvětluje Matýsek.
Do budoucna se dobíjení může stát zajímavou podnikatelskou příležitostí nejen z pohledu příjmů za prodanou elektřinu. „Řady aut připojené na dobíjecí stanice budou díky svým bateriím představovat velký zdroj energie. Už dnes se hovoří o tom, že z nich půjde tvořit virtuální elektrárny, které pomohou s pokrytím spotřeby ve špičkách a s odběrem v opačném případě. A to je velmi výnosný byznys,“ říká O. Synek
(Placený materiál)
