Brnu chybí trvale žijící obyvatelé, je řešením výstavba obecních bytů?

Karin Podivinská, Magistrát města Brna

„V Brně se poměrně hodně staví, bytů přibývá po stovkách, nicméně problém je to, že jsou to většinou byty investiční, čili si je pořizují lidé, kteří už několik bytů vlastní. Jakýkoliv koupený investiční byt okamžitě majitel pronajme, protože poptávka po bydlení z řad studentů je obrovská. Koleje pokrývají jen 30 % bydlení pro studenty. Města a obce v České republice jsou placené z rozpočtového určení daní za počet trvale žijících obyvatel. My tu máme 70 000 studentů, z kterých město nemá žádný příjem. Za každého trvale žijícího občana máme 33 000 korun. Hledali jsme možnosti, jak přinutit studenty, aby se přihlásili k trvalému pobytu, hledáme různé cesty. V Brně se staví, ale ne pro trvale žijící obyvatele.“

„Ve Zbrojovce má vzniknout 2 500 bytů, a když jsem se ptala, zda si byty kupují rodiny s dětmi nebo mladí lidé, tak mi bylo řečeno, že ne, že lidé byty skupují po deseti. Bydlení pro mladé a zejména pro mladé rodiny s dětmi je v Brně téměř nedostupné. 2+1 začíná na 7 milionech, mladá rodina na to nemá a stěhují se nám za hranice města Brna. Městu to škodí. V posledních letech nám nenarůstá počet trvale žijících obyvatel, ale vzrůstá nám počet fakticky žijících. Město se to snaží řešit výstavbou obecních bytů. Samozřejmě máme ty samé problémy, jako má developer, také nám stojí stavby, protože digitalizace zatím nefunguje.“

„Nebráníme se spolupráci s developerem, ale každý máme jiné cíle. Cílem developera je zisk, naším cílem je trvale žijící obyvatel.“

Tomáš Běhounek, bnt attorneys in CEE

„Developerská, investorská společnost vždy zaměřuje pohled na aktuální téma, které ji trápí více. Brno trápí hodně témat, ale všechna témata jsou dnes asi ještě pořád přehlušena digitalizací stavebního řízení, stavebního procesu – to je nejpalčivější.“

„Brno netrpělivě upíná pohled ke změně územního plánu a věří, že nové stavební předpisy, které Brnu nový stavební zákon nadělil, chvilku vydrží. V Praze byly mnohokrát testovány, tak snad ty brněnské přežijí nějakou relevantní dobu.“

„Jestliže máte ve městě 70 000 studentů, já bych to viděl jako příležitost. Máte mladé město, máte obrovský potenciál lidí, kteří možná budou chtít zůstat.“

„Jedna věc je deklarovat, že chceme mít víc bytů, ale druhá věc je pak reálně nechat developery ať zápasí se stavebním zákonem, zápasí s digitalizací, zápasí s požadavkem městské části na výstavbu školy, na nějaké nesmyslné kontribuci, ať zápasí s infrastrukturou, ať zápasí s požadavky na dopravu v klidu. Podle mě se tyhle da světy musí spojit. Pokud mám politické cíle a konkrétní úkoly pro konkrétní subjekty, na druhé straně mám investory. Ti jsou připraveni vzít svůj majetek, půjčit si k tomu 80 % hodnoty majetku plus dalších 80 % a investovat v tom městě. Očekával bych, že někdo z úřadu přijde za vlastníkem pozemku a řekne: prosím vás, proč na pozemku, který má hodnotu 10, 20, 30 tisíc za metr čtvereční nestavíte?“ 

Petr Fabrický, CRESTYL

„Pro nás například to, že se neschválil územní plán, znamenalo odsun 6 rezidenčních projektů, které máme naplánované tady v Brně na brownfieldech, nemáme je na kraji Brna. Jsou to brownfieldy, jsou tam nějaké stávající komerční prostory, které v podstatě rozestavíme na bytové domy a když nebyl územní plán schválen, museli jsme to odsunout. Má to přímou indikaci na finance projektu jako takového. Máme v něm zainvestováno, což se odráží v penězích za metr čtvereční. Odráží se v tom, že si to mladí lidé nemůžou koupit a byty skončí v soukromých rukou, v rukou těch, kteří na to mají a skupují byty po více jednotkách.“

„Neprodávají se byty, které by si kupující chtěli koupit 3kk, 4kk. Kromě toho, že si kupují menší 1kk, 2kk, tak proběhl tzv. downsizing, zmenšily se metry čtvereční ložnic, kuchyní, obýváků, abychom se přiblížili na nějakou cenovou hladinu, kterou jsou ochotní kupující zaplatit, jsou ochotní proinvestovat ať z části vlastní finanční prostředky nebo pomocí hypoték.“

„Majitelé Crestylu se rozhodli, že půjdou za hranice. Naše expanze skončila tak, že jsme koupili před 3 lety rezidenčního developera v Polsku. Jeden z důvodů bylo to, že od momentu, kdy nakoupíme v Polsku pozemek, za 3 roky stavíme.“

František Kubeš, Magistrát města Brna, Oddělení strategického plánování

„Rok 2050 je relativně dlouhý horizont. Proto se v minulosti přistoupilo k tomu, že program vize 2050 je v úrovni obecnosti, ale například zdůrazňuje potřebu dostupného bydlení, zdůrazňuje potřebu tvoření města krátkých vzdáleností a kompaktního města. Zároveň jsme přistoupili k tomu, že jsme měli i dokument střednědobého charakteru.“

„Pokud jde o práci s konkrétními brownfieldy, máme vytipováno několik brownfieldů, které jsou ve vlastnictví města, nebo kde má město významnější vlastnický podíl. Existují jednotlivé kroky, o kterých je informováno vedení, které mají směřovat k tomu, aby se brownfieldy zainvestovaly nějakou smysluplnou činností. U několika brownfieldů přesně víme, jaké jsou ty kroky, které bychom tam chtěli a jakým způsobem se k tomu přibližujeme. Pokud jde o brownfieldy soukromých vlastníků, tak tam je role města dost omezená. Město v tomto smyslu může být jen nepřímý podpůrce změn v území. Základním předpokladem je soulad s územním plánem.“

Dalibor Lamka, Trikaya

„Jako developerská skupina máme řadu projektů v povolovacím procesu. Ten hodně silný koktejl změn nás povede krátkodobě k dosti silné kocovině. Brno si skutečně vzalo velký kus, ale nějak ho řeší. Profesně máme zájem na tom, aby věci fungovaly, nejsme ti, co budou permanentně kritizovat a poukazovat.“

„Podporujeme veškeré věci, které se teď dějí, líbí se nám, že máme nové stavební předpisy. Chtěl bych podtrhnout to, že nové stavební předpisy k výstavbě ve městě Brně snižují limity na parkování, to je věc číslo 1. Pracují s limity na zastínění a oslunění, což byla další velká brzda výstavby.“

„Brněnská samospráva pochopila, že pokud chceme řešit chronický nedostatek bytů v nabídce v Brně, tak se nějakým způsobem musí věci pohnout a pohnuly se.“

„Přejeme si, aby město Brno mělo nový územní plán, pracujeme s územním plánem, který je defacto kompletně zastaralý. Nicméně, i do nového územního plánu se vloudily různé absurdity a trošku se obávám toho, abychom po jeho schválení neměli bezvládí, kdy proti územnímu plánu bude řada žalob.“

„Co nejdostupnější bydlení neznamená jenom to, že povolovací procesy budou rychlejší a plynulejší, ale celou spoustu dalších brzd musíme společně odstraňovat a v určitých případech si dokážu představit, že by to měla být vyloženě spoluprací budování bydlení. Město může něco nabídnout -pozemek, infrastrukturu, my můžeme něco nabídnout. Stavíme rychleji a levněji než město, to je dokázáno. Město nemá nástroje na to, aby vzhledem k charakteru veřejné zakázky stavělo tak, aby ceny byly konkurenceschopné.“

Marek Vinter, Asociace brněnských architektů a stavitelů

„Změny vidím pozitivně, ve výhledu přinesou spoustu velmi pozitivních věcí, nicméně ten koktejl byl velmi silný i na Brno. Jsme svědky toho, že centrální stavební úřad, který se potýká s obrovským množstvím ještě nevyřízených spisů vlastně teď mu padají nová podání podle nového stavebního zákona. Tyto věci se vlastně nikam nehýbou a cítíme, že v developerském okruhu nervozita velmi stoupá, protože defacto nikdo pořádně neví, jakým způsobem a kdy budou jejich záležitosti, projekty řešeny. Situace je velmi nepřehledná, protože centrální stavební úřad je zavalen. Ten negativní efekt, který vidíme, odhaduji tak na rok. Díky nefunkční digitalizaci se centrální úřady mohou věnovat starým podáním. Ale generuje to další potenciální problémy, protože nová podání se dostávají do časových prodlev.“

„I v dokumentu strategie se objevuje závazek města, že by se měl ročně dávat do přípravy nových území 300 milionů ročně. Teď sledujeme dostavbu prvních dvou etap protipovodňových opatření, město je začalo řešit v roce 2016 a máme rok 2024, dokončují se první dvě etapy z dvaceti. V rámci záplavových území je blokováno 50 000 budoucích obyvatel, je krásně vidět, jaký doběh to má. Až se projekt zkolauduje, tak teprve se můžou začít povolovat. To jsou další dva roky, než se vůbec začne stavět. Takže od roku 2016 do roku 2028 se budou teprve uvolňovat první stavby.“

„Město by mělo stavět infrastrukturu, kterou ten soukromý sektor nemůže viz. povodňová opatření, městská hromadná doprava, kanalizace a podobně.“

remspace