Brno je otevřenější spolupráci s developery než Praha

Eva Vítková, Realitní společnost města Brna

„Město Brno je hodně specifické tím, že má 360 000 trvale žijících lidí, ale 70 000 studentů. Takže město samozřejmě trápí to, že zde nepřibývají trvale žijící obyvatelé, že se nám stěhují mimo město a ubývá nám jich. Město a vedení města zajímá také rozpočtové určení daní, které za každého trvale žijícího občana získává peníze, které může dál investovat, může pracovat na rozvoji města. Při prodejích bytů a ekonomických analýzách se hledaly cesty, jak získat trvale žijící obyvatele pro město. Cestou by mohlo být družstevní bydlení.“

„Vedení města je velmi otevřené spolupráci s developery. Mílovými kroky kráčíme dopředu a myslím si, že za nějakou dobu bude vidět, že to tady opravdu funguje.“

Jiří Ochetz, J&T REAL ESTATE CZ

„V Brně vlastníme 4 hektary území Jižního centra a plánujeme tam v několika etapách až 1 000 bytů. Investičně jsme tam za nějakých 11, 12 miliard. Je to pěkný kus půdy v atraktivní části města a i my tím, jak se trh vyvíjí, uvažujeme, že funkce tam, kde je to možné, budeme uzpůsobovat poptávce. To znamená, že v těch nejbližších fázích zatím zvažujeme, že tam, kde byly naplánované kanceláře, tak dnes byznysově absolutně nevycházejí, tak se třeba posuneme a nahradíme je byty.“

„Na Brně je jedna věc jiná – to město „chce“ – 12 let jsme usilovali o územní rozhodnutí, které jsme dostali,  a teď doufáme, že do konce roku zvládneme stavební povolení. I ta neudržitelně dlouhá doba byla pořád lemována tím, že spolupráce s městem byla hladká, byla vlastně chtěná, žádoucí, ať už prostřednictvím KAMu nebo městských úředníků nebo představitelů města. Vnímáme ten apetit a efekt Brna jako toho vyloženě pozitivního přístupu k developmentu, že je ten developer vítán.“

Dominik Rusinko, ČSOB

„Za poslední dekádu se ve Varšavě (což je podobná velikost jako Praha) postavilo o více než 100 000 bytů více než v Praze. To je dost dramatický rozdíl. A odhady, kolik v Praze chybí bytů? Může jít až o 40 000 bytů, aby se situace alespoň trochu srovnala. Z různých důvodů se nám ale nedaří stavět. Hlavním problémem je přílišná byrokracie a extrémně pomalé povolovací procesy. Pokud se například podíváte na různé směrnice, ať už jde o regulaci osvětlení vnitřních prostor, požární předpisy nebo parkovací minima, jsou nastaveny až příliš přísně. Zarážející je to při porovnání s Rakouskem nebo Německem, které potvrzují, že máme rozhodně prostor pro deregulaci.“

„Úrokové sazby sice budou dále klesat, zastaví se však na podstatně vyšší úrovni, než jsme viděli před pandemií. Stane se tak kvůli tomu strukturálním posunům v české ale také globální ekonomice. Jsme v prostředí, kde sílí deglobalizační tendence, ekonomiky se budou dekarbonizovat a čelíme mizerné demografii. Všechna tři „déčka“ budou držet úrokové sazby ve vyšší letové hladině, než jsme byli zvyklí. Jeden příklad za všechny. V tomto roce se v Česku s velkou pravděpodobností narodí nejméně dětí od roku 1805. Od roku 1805, protože nemáme starší data. To číslo bude pravděpodobně pod 90 000 živě narozených. V době vrcholu Husákových dětí se tady rodilo téměř 200 000 dětí. A nevypadá to, že by se demografie měla zlepšit, spíše naopak. Česká společnost bude stárnout, a to bude obrovská výzva pro tuzemský trh práce, který pravděpodobně zůstane napjatý a bude přispívat k vyšším mzdovým a cenovým tlakům.“

Jan Růžička, CPI Property Group

„Rok 2023 byl v mnoha ohledech zbrklý. I v projektu Nové Zbrojovky jsme byli svědky toho, že to, co dlouhodobě plánujeme, připravujeme, tak v roce 2023 jsme museli zvažovat alternativy toho, jak se k tomu postavit. Snažíme se dospět k tomu, že máme na trh nějaký optimální mix všech funkcí. Kancelářský segment prochází určitou nevyvážeností, možná i krizí. Zároveň jsme v tom ohledu už v roce 2023 zatáhli za ruční brzdu a část ploch, které jsme měli určené pro kancelářský trh, jsme transformovali do alternativní formy nájemního bydlení tak, abychom diverzifikovali riziko a přispěli k tomu, co asi na trhu bude žádoucí. Nicméně jsme oběťmi toho procesu, který k nám není úplně přívětivý, a to je právě povolovací proces. Všichni vnímáme, že asi optimální je vše si napovolovat a dělat změny stavby před dokončením, které už nejsou tak formálně zdlouhavé. Trh v roce 2024 vnímáme významně pozitivněji.“

„V Brně dlouhodobě nabídka absolutně neodpovídá poptávce, přibližně se bavíme, že je to skoro dvojnásobek. Ta kumulace poptávky, která není ukojena nabídkou je obrovská, nehledě na to, že poslední roky existuje syndrom odložené poptávky, která se bude realizovat v následujících letech. Velké čtvrti, velké lokality se připravují enormně dlouho. Je pravda, že v Brně je hitovka 1kk, 2kk – proč? Protože všichni víme, že investičně je to nejlukrativnější. Ale zároveň to přináší negativní externalitu toho, že to v určitý okamžik začne vytlačovat rodiny, které by v Brně chtěly žít, a začne se vytvářet syndrom suburbanizace.“

„Snažíme se diverzifikovat flatmixy, snažíme se o to, abychom vytvářeli dostupnou čtvrť pro všechny, věkově i sociálně přístupné formy bydlení. Flatmixy se snažíme doplnit o produkty nájemního bydlení, kde je potřeba se podívat na velikosti jednotek, optimalizovat flatmix, snažit se držet jednotky při menších výměrách tak, aby to i ekonomicky fungovalo.“

Lumír Schejbal, SCHEJBAL & PARTNERS

„V Brně v tuto chvíli pravděpodobně nejvíc chybí byty 3kk, 4 kk pro rodiny. Generace 30+ věkově se stěhuje z garsonek, z 2kk, zakládají rodiny. Najít v Brně kvalitní nebo dostupný byt, najít dostatečnou nabídku ať starých nebo nových bytů v této velikosti je opravdu veliký problém. Pokud se na trhu něco takového objeví, je to rozebráno mezi prvními. V Brně je tento problém, developeři to vědí a reagují na to. Když se člověk na nabídku developerů dívá, reálně tyto byty bývají vyprodány mezi prvními.“

„Pro Brno je důležité, že má vizi, celkem reálně ji prezentuje Vize BRNO 2050. Pokud chodíte po Brně, tak vidíte v podchodu, průchodech, na billboardu projekty, které se v Brně staví a vidíte vizi, kterou Brno aktivně komunikuje, což mi přijde velmi pozitivní a vlastně jsem se s tím nikde, v žádném jiném městě v takovéhle podobě nesetkal.“

„Co se týče investičních příležitostí v Brně, rozdělil bych je do dvou kategorií: Brno je z pohledu developerů zajímavá lokalita. Brno se nám před očima mění, developeři cítí apetit po nemovitostech, dělají kavlitní výstavbu, spolupracují s Brnem. Dnes, aby projekt vůbec prošel stavebním a územním řízením, musí mít nějakou kvalitu. Veřejnost  a nejenom brněnská může nepřímo participovat na developerských projektech.“

remspace