Jak vyplývá ze studie společností CEEC Research, ředitelé domácích developerských společností predikují „útěk“ z Londýna takřka bez výjimky, přičemž polovina z nich tento odsun očekává v omezené míře a třetina (33 %) jen výjimečně. Bezmála pětina (17 %) naopak nepředpokládá, že by k podobnému hromadnému stěhování vůbec mohlo dojít. Přitom londýnské City podle tří čtvrtin (74 %) respondentů opustí především bankovní instituce. A devět z deseti účastníků ankety neočekává, že BREXIT ovlivní spekulativní výstavbu nemovitostí, když desetina je dokonce přesvědčena o opaku.
Má Praha potřebné kapacity?
Nadpoloviční většina (55 %) ředitelů developerských společností si nemyslí, že by cílovou destinací těchto firem měla být Praha. To, že by se tak mohlo stát v omezené míře, predikuje více než čtvrtina (27 %) developerů. „Z mého pohledu by mohl být Brexit šancí pro Prahu, která by převzala část poptávky při odchodu jednotlivých bankovních a jiných klientů z Londýna, případně jiných částí Británie. Tato úvaha v sobě nicméně nese potřebu strategického myšlení a společné práce investorů, developerů a státních, případně obecních institucí. Poslední otázka má dvě roviny – v celkovém součtu metrů čtverečních lze říci ano, nicméně je otázkou, zda se jedná o vhodné a zajímavé kanceláře pro náročné zájemce,“ popisuje svůj náhled na možný vývoj Jan Štembera z firmy M2 real estate.
Omar Koleilat ze skupiny Crestyl vidí věci podobně: „Záleží na celkových podmínkách k podnikání, kanceláře jsou jen jedním z mnoha zvažovaných parametrů, ale lze očekávat, že díky BREXITu se k nám korporace přiblíží. Mluví se o tom, že se firmy z Británie mohou přesunout do Německa, například do Frankfurtu. Samozřejmě - čím bude finanční centrum Evropy blíže k nám, tím lépe. Obecně platí, že přesun velkých firem není záležitostí impulzivního rozhodnutí, ale dlouhodobým procesem, často se kanceláře velkým nájemcům staví na míru. Lokalit určených k výstavbě je v Praze dostatek, trh by tak ve střednědobém horizontu měl zvládnout i případný výrazný nárůst poptávky.“
Hamburk, Paříž nebo … ?
Firmy a bankovní instituce, které Londýn opustí, by naopak mohly podle čtyř developerů z deseti s největší pravděpodobností přesídlit do Hamburku. Více než čtvrtina (27 %) považuje za nejpravděpodobnější cílovou destinaci Paříž, pětina Berlín.
„Důsledky BREXITu budou záviset na tom, jaké budou pro BREXIT vytvořeny podmínky. Existuje řadu spekulací, že se finanční služby budou snažit přesunout z londýnského City do jiných velkoměst Evropské unie. Ale nepředpokládáme, že by se podobný typ poptávky objevil v Praze, na řadě by byla evropská finanční centra typu Frankfurtu či Paříže. A z dobře informovaných zdrojů se proslýchá, že by to mohl být také Dublin. V případě, že by v důsledku BREXITu určitý druh poptávky cílil na Prahu, myslím, že v Praze je pro uspokojení takové poptávky dostatek kancelářských prostor,“ tvrdí Tero Loukonen z PASSERINVEST GROUP.
Společnosti, které by o přesídlení do Prahy přeci jen uvažovaly, bude ovšem podle výsledků ankety limitovat především státní byrokracie. Na stupnici od nuly do desítky, kde desítka představuje pro velké korporace nejvíce limitující překážku, dali tomuto faktoru ředitelé developerských firem známku 8,4. Druhým největším problémem je pak podle nich nekvalitní legislativa a její časté změny (8,3 bodu z maximálních 10). Za nejméně limitující faktor developeři považují nedostatek volných realit pro expaty (2,9 z maximálních 10).
„Ano, pravděpodobně bude v důsledku BREXITu v Evropě zvýšená poptávka po kancelářích, obávám se ale, že u nás to bude jen ve zcela minimálním objemu, jestli vůbec. Každopádně - vzhledem ke stávajícímu legislativnímu a politickému prostředí Česko, tedy především Praha, není schopné na poptávku většího objemu zareagovat,“ dodává Petr Palička z Penta Investments.
SF/pb