Ceny oceli a izolačních materiálů vzrostly v červnu meziročně až o 100 %, ceny některých výrobků ze dřeva ještě více. Chybějí zahraniční stavaři, výstavba se proto zpomaluje - takové a podobné zprávy samozřejmě vyvolávají otázku, zač se dnes vlastně staví. Potažmo: jak se v době pandemické vyvíjejí náklady domácího developmentu?
Naše malá anketa mezi největšími developerskými společnostmi přináší alespoň částečnou odpověď. Anketní otázka byla jednoduchá: jaké jsou v současnosti vaše náklady a jaký očekáváte jejich další vývoj?
Eduard Forejt, Passerinvest Group
To, že budovu, kterou jsme dokončili před pěti lety už není možno postavit za tehdejších 33 000 korun na metr čtvereční pronajímatelných ploch, jsme museli přijmout. Stejně jako se naučit počítat s cenou přes 50 000 korun na čtverec pronajímatelných ploch, když tedy nechcete stavět pod standard. Problém je, že není vidno, proč by se ceny měly hýbat směrem dolů. Nedostatek pracovních sil nemá zjevně stárnoucí Evropa jak pořešit, ale budiž, můžeme si pracovníky jaksi vypůjčit z jiných částí světa. Horší je situace s komoditami, kde je výhled ještě smutnější. Jen železo podle našich dodavatelů vylétlo za poslední dva měsíce o 40 %. O ceně už se ani nesmlouvá, hlavně aby se sehnalo. Obecně se na mnoho stavebních materiálů čeká a ceny rostou. Celá, byť velice prospěšná, ekologická agenda vytvořila surovinovou závislost Evropy. O tom se však moc nemluví. Naší obavou je, abychom se surovinově nestali neostrovní alternativou Japonska. Evropa by měla začít urychleně hledat eko-inovace pro výrobu, a ne ji jen slepě přesouvat mimo své eco-území.
Naše společnost od počátku buduje vlídné firemní klima a teď žne ovoce v podobě stabilního a výkonného pracovního týmu. Mzdové náklady nám tedy nestouply, navíc dopomohlo zrušení superhrubé mzdy. Při posuzování nových akvizic bereme v potaz rostoucí náklady stavebních prací, ale současný výkyv cen považujeme za dočasný, který se vrátí na pomyslný trend s růstem úroků a inflace. Stejně tak přistupujeme i k prodejním cenám - zde ale předpokládáme pouze zploštění vývoje. Na trhu se objevilo množství nabídek projektů, z nichž větší část je ekonomický nesmysl, nebo podvod, což zkušený developer prokoukne okamžitě. Menší část je nabízena za současnou tržní cenu, ale ani těmto se nevěnujeme s ohledem na výše uvedené. Pouze mizivá část nabídek stojí za zvážení. Ač se to může zdát laické veřejnosti jako lež - zvláště při současných cenách nových bytů -, tak můžeme tvrdit, že si developeři v zájmu výstavby a udržení standardu kvality ukrajují ze zisku.
V obdobích přirozeného fungování hospodářského cyklu, kdy jsme mohli předvídat pravidelnou inflaci s výkyvy, jsme se vždy snažili udržet své podnikání v rovnováze. Dnes, třeba právě v období koronaviru, se však vlády a centrální banky snaží tyto hospodářské cykly vyhladit, což bude v budoucnu stát obrovské prostředky. Vláda do ekonomiky nalila již jeden bilion korun, což bude spolu s propadem HDP znamenat výrazné státní zadlužení. Právě pumpování peněz do ekonomiky totiž vytváří obrovské inflační tlaky, které se již začínají na českém trhu projevovat. A to ve všech oblastech. Pociťujeme nedostatek pracovníků i materiálu, navíc dochází k jeho výraznému zdražení. Jediné, co bylo doposud relativně levné, byly peníze, ale s přicházející inflací se pravděpodobně také zdraží. Setkáváme se rovněž s až astronomickými cenami pozemků či areálů na výstavbu, které nereagují poklesem cen ani v době recese, protože se jedná o omezený statek. Náklady proto opravdu nadstandardně a nepřirozeně stoupají.
Petr Bým