„V Praze dle dat Eurostatu v roce 2023 v soukromí proběhlo 4,66 milionu přenocování – takzvaných hostonocí. Celkem šlo o půl milionu pobytů v celkové délce 1,6 milionu nocí. Průměrně tedy spolu v jednom ubytování přebývali tři hosté (přesněji 2,9) a strávili v Praze 3,22 noci. Městská datová platforma Golemio.cz na svém webu odhaduje poměr mezi pravidelnými (sloužícími především pro ubytování v soukromí) a příležitostnými nabídkami (sdílená ekonomika) cca 3/2 ve prospěch pravidelných. Dále předpokládají, že takové nabídky obslouží cca 92 % všech uskutečněných pobytů,” uvedl spoluzakladatel společnosti Blahobyty Matěj Koutný a pokračoval:
„Pokud tento předpoklad platí a průměrná obsazenost byla vyšší, než 60 %, což potvrzují interní průzkumy naší asociace, slouží aktuálně v Praze k ubytování v soukromí méně než 6 750 bytů. To je méně než 8 % z celkového počtu neobydlených bytů, kam byty sloužící turistům patří, a odpovídá to cca 1,07 % bytového fondu. Pokud bychom předpokládali pouze byty sloužící ubytování celoročně a zapomněli na příležitostné, nebude to víc, než 7 350 bytů.”
Analýzy ukazují, že poptávka po bydlení vykazuje nízkou elasticitu, tedy změny v cenách poptávku významně neovlivní. Cenová elasticita poptávky po bydlení se odhaduje na -0,4 až -0,7 %. Odhady naznačují, že krátkodobé pronájmy mohou ceny bytů v hlavním městě zvýšit o 3–6 %.
„Podle posledního sčítání bylo v Praze téměř 94 tisíc neobydlených bytů. To je 13 % bytového fondu v Praze. Potenciální cenový dopad by mohl být 19–33 %. To už je zajímavější hodnota, která by stála za pozornost. Nicméně netušíme, zda jsou tyto byty skutečně prázdné. Nemáme spolehlivá data. Pokus o zjištění skutečného stavu před pár lety byl označen za marxismus. Přitom například data z elektroměrů jsou v zahraničí využívaná. Například v Bratislavě zjistili, že skutečně prázdných bytů je třetina oficiální statistiky. Pokud by to tak bylo v Praze, tak se bavíme o 30 tisících bytech a potenciálním efektu 6-10 %…,” napsal David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Přestože krátkodobé pronájmy tvoří jen malou část trhu, související vlivy na ceny nájmů jsou nepopiratelné. Platformy jako Airbnb nejsou pouze alternativou pro turisty, ale v některých případech i pro investory, kteří místo dlouhodobého pronájmu preferují vyšší zisky z krátkodobých pobytů. Tento trend výrazně ovlivňuje nejen ceny, ale i dostupnost bydlení pro místní obyvatele, kteří se potýkají s rostoucími nájmy.
Negativní důsledky krátkodobých pronájmů v centrech měst jdou však daleko za ekonomické faktory. Podle průzkumu agentury STEM/MARK si pětina Čechů myslí, že Airbnb negativně ovlivňuje dostupnost bydlení a zvyšuje ceny nájmů. Mnozí obyvatelé si stěžují na zhoršenou kvalitu života, která je spojena s vysokou koncentrací turistů v obytných čtvrtích. Hluk, nepořádek a změny v sociálním prostředí jsou častými stížnostmi, které ztěžují život místním.
Problém není pouze v nabídce krátkodobých pronájmů, která po období covidu opět roste, ale i v nedostatečné regulaci tohoto sektoru. Efektivní monitorování, shromažďování dat a nastavení jasné regulace mohou přispět k rovnováze mezi potřebami turistů a požadavky na dostupnost bydlení pro místní obyvatele.
Zdroje: IPR Praha, LinkedIn, Metro, Seznam zprávy
remspace
