Společnost EP Real Estate dnes pracuje na zhruba pěti projektech v různých fázích přípravy – od komorního rezidenčního domu s 80 byty na Praze 9 až po projekty o velikosti 300 až 500 bytů. Vlajkovou lodí je však transformace území Bubnů a příprava rozvoje Strahova. Projekt v Bubnech představuje zhruba 250 tisíc m² hrubé podlažní plochy. „Až 75 % projektu bude rezidenční výstavba, zbytek budou kanceláře a obslužný retail,“ říká Petr Palička, CEO společnosti EP Real Estate, v podcastu remtalks.

Praha se stále více stává městem malých bytů. Vysoké ceny nemovitostí, omezená nabídka a dlouhodobě pomalá výstavba nutí kupující přizpůsobovat poptávku finanční realitě. Zatímco ještě před několika lety byl byt 3+kk nebo 4+kk standardní volbou pro rodinné bydlení, dnes se pro mnoho domácností stává nedostupným luxusem. Rostoucí popularita menších bytů tak postupně mění strukturu rezidenčního trhu i podobu života v metropoli.

Metropolitní plán nabude účinnosti 1. září 2026. Záměry, u nichž bude povolovací řízení zahájeno dříve, se budou posuzovat podle dosavadního územního plánu. Podle advokátní kanceláře Eversheds Sutherland, která je na českém trhu dlouhodobě leaderem v nemovitostním právu, je ale volba mezi starým a novým režimem individuální a neměla by se uspěchat.

Proměna Pragovky i dalších pražských brownfieldů ukazuje, že úspěšné město nevzniká střetem veřejného a soukromého sektoru, ale jejich spoluprací. Starosta Prahy 9 Tomáš Portlík v rozhovoru vysvětluje, jak hledat rovnováhu mezi rozvojem, veřejným zájmem a potřebami obyvatel.

Zájem o nové byty v Praze nepolevuje a podle developerů má trh stále prostor k růstu. Přesto se Česká republika dál potýká s pomalým povolováním staveb, nedostatkem nabídky a rostoucími náklady. „Jaká je aktuální situace na realitním trhu a jak rozhýbat novou výstavbu?” Zeptali jsme se odborníků na remspace konferenci Real Estate Market Spring.

Česko potřebuje více bytů, rychlejší povolování i jednodušší pravidla. Novela stavebního zákona nabízí řešení, které by mohlo změnit fungování stavebních úřadů od základů. Zatímco politici a developeři mluví o průlomu, úředníci a odborníci varují před důsledky, které mohou být přesně opačné.

Pražské stanice metra se stále výrazněji stávají impulzem rozvoje jednotlivých čtvrtí. Kolem dopravních uzlů vznikají nové kanceláře, bydlení, veřejná prostranství i občanská vybavenost. Trend potvrzují nejen developerské projekty a investice města, ale i data z kancelářského trhu.

„Město přece není muzeum. Je to živý organismus, který musí reagovat na potřeby současných i budoucích generací,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Podle architekta Michala Šourka přitom problém neleží v samotné památkové ochraně, ale v její někdy příliš rigidní a nekompetentní aplikaci. V současnosti se probírá ve sněmovně novela stavebního zákona, která podle některých odborníků oslabuje pozici odborné složky památkové péče. Chráníme minulost tak důsledně, až ohrožujeme budoucnost?