Počet vysokoškolských studentů v České republice roste nejrychleji za poslední roky, nabídka studentského bydlení však tomuto trendu nestačí. Zatímco v akademickém roce 2025/2026 studuje na českých vysokých školách více než 330 tisíc studentů, kapacita kolejí dosahuje jen zhruba 68 tisíc lůžek. Podle nové studie společnosti Cushman & Wakefield tak v Česku chybí přibližně 124 tisíc studentských lůžek.

Autonomní řízení bývá často spojováno především s technologickou vyspělostí samotných vozidel. Jak ale ukazuje aktuální vývoj v automobilovém průmyslu i debaty odborníků na smart city a dopravu, budoucnost nebude stát pouze na sofistikovaných senzorech a umělé inteligenci ve vozech. Stále důležitější roli budou hrát data, digitální infrastruktura a schopnost propojit vozidla s okolním prostředím.

Po několika letech příprav začala v brněnském Novém Lískovci výstavba projektu Kamenný vrch II, který patří k největším bytovým investicím v novodobé historii města. V lokalitě vznikne během následujících tří a půl let celkem 24 bytových domů s 353 byty. První obyvatelé by se měli nastěhovat v roce 2030.

Jak připravit evropská města na klimatické změny, které už dnes ovlivňují způsob navrhování budov i celých čtvrtí? O tom v podcastu remtalks hovořil Markus Ising, Managing Director české pobočky mezinárodní poradenské společnosti Drees & Sommer. Podle Markuse Isinga čeká evropská města v příštích desetiletích řada výzev. Neexistuje však jedno univerzální řešení, protože každé město čelí odlišným klimatickým podmínkám.

Český realitní trh vstupuje do období, kdy o jeho vývoji nebudou rozhodovat jen úrokové sazby nebo ekonomický cyklus. Klíčovou roli začínají hrát dlouhodobé strukturální faktory od nedostatku bytů přes ESG požadavky až po dominanci domácího kapitálu. Které trendy budou do roku 2030 nejvíce ovlivňovat ceny nemovitostí, investiční strategie i developerskou aktivitu?

Během posledních dvou dekád se v Česku nashromáždil kapitál, který stále častěji hledá uplatnění za hranicemi. Důvodů je hned několik: omezená velikost domácího trhu, snaha o diverzifikaci rizik, získání kontroly nad širším dodavatelským řetězcem i hledání nových růstových příležitostí. To se týká také developerů a architektů, kteří vedle střední Evropy stále častěji míří do Londýna, Polska, Chorvatska či na Balkán.

„Dlouhodobě nevyužívané lokality jsou stále více vnímány jako atraktivní investiční příležitost a jejich obnova významně přispívá k rozvoji regionů,” řekl Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest. Zatímco v minulosti byly hlavními tématy jednotlivé rezidenční projekty, dnes se největší příležitosti koncentrují do rozsáhlých transformačních území, brownfieldů a nových městských čtvrtí.

„Vltavská filharmonie není projekt jen samotné budovy. Příprava zahrnuje také řešení celého přilehlého území, veřejného prostoru, dopravní infrastruktury i koordinaci s okolními projekty,“ říká vedoucí projektového týmu Martin Krupauer. Největší kulturní investice současné Prahy s odhadovanými náklady 12,3 miliardy korun má podle něj fungovat jako katalyzátor proměny celé lokality Bubny-Zátory.