Pražský kancelářský trh dnes stojí na rozcestí. Zatímco část starších budov čeká na rekonstrukci nebo změnu využití, nové kanceláře v atraktivních lokalitách na trhu chybějí. Právě tomuto napětí se věnoval diskusní panel Re-think Real Estate: Staré objekty, nové příležitosti na konferenci remspace.

Projekt Savarin se v Praze připravuje už od roku 2000. Na konferenci RE-VISION jej v rámci svého keynote představil Simon Johnson, CEO společnosti Crestyl – a ukázal, že developer nechce v historickém centru vybudovat jen další obchodně-kancelářský komplex. Ambice je větší: otevřít dosud nepřístupný vnitroblok, vrátit do území kulturu, zpřístupnit střechy i zahrady veřejnosti a vytvořit místo, které nebude sloužit jen turistům, ale i lidem, kteří v centru Prahy žijí a pracují.

Český realitní trh se podle Tomáše Běhounka, partnera v advokátní kanceláři LYNX, za posledních dvacet let výrazně zintenzivnil a zrychlil. Vedle vyšší poptávky po komerčních nemovitostech zesílil hlavně tlak na bydlení. „Máme dnes intenzivní důraz na dostupné bydlení, rychlejší výstavbu, cokoliv se v téhle oblasti postaví, tak se prodá.“ Zároveň se změnila i investorská struktura trhu. „Z trhu postupně odcházeli a odcházejí zahraniční investoři, realitní trh je víc a víc obsazovaný domácími, československými investory.“

Debata o kontribucích developerů se v českém prostředí dlouhodobě pohybuje mezi dvěma póly: na jedné straně stojí kritika, na straně druhé snaha najít funkční model, jak financovat infrastrukturu v rychle rostoucích městech. Ve skutečnosti ale kontribuce nejsou ani jedním z toho. Jsou především nástrojem, který testuje, zda jsou města schopná řídit svůj rozvoj férově, předvídatelně a v dialogu se soukromým sektorem.

Pražský realitní trh se dostává do paradoxní situace: byty jsou rekordně drahé, a přesto se prodávají rekordním tempem. Průměrná cena novostaveb dosahuje zhruba 174 tisíc korun za metr čtvereční a průměrný byt vychází na 11,6 milionu korun. Meziročně ceny vzrostly přibližně o 11 procent, ale poptávku to nebrzdí. Naopak – trh připomíná závod, ve kterém kupující nestíhají reagovat.

Na jednom místě vzniká kulturní instituce, o pár desítek metrů dál první bytové domy a o kus vedle se teprve připravují další tisíce bytů. Proměna Nákladového nádraží Žižkov, které nedávno oslavilo 90 let, dnes neprobíhá jako jeden velký projekt, ale jako mozaika několika paralelních investic. Právě to z ní dělá jeden z nejvýraznějších příkladů toho, jak se v Praze rodí nové čtvrti.

Debata o pražské bytové krizi se často zjednodušuje na deficit bytů. Ve skutečnosti leží problém jinde: město netrpí nedostatkem projektů, investorů ani peněz, ale neschopností tyto projekty rychle povolit. Rok 2026 tak, podle článku Pavla Kropáčka a Pavla Svobody z Eversheds Sutherland, může být zlomový – a to díky novinkám v podobě novely stavebního zákona a Metropolitního plánu Prahy.

V Praze i v Brně se rozjíždí nové projekty, které mají společného jmenovatele: proměnu zanedbaných území na nové městské čtvrti. Od bývalých průmyslových areálů přes dopravní uzly až po nevyužité městské parcely vznikají projekty, které mají zásadně ovlivnit podobu obou metropolí v příštích letech.