Pražské stanice metra se stále výrazněji stávají impulzem rozvoje jednotlivých čtvrtí. Kolem dopravních uzlů vznikají nové kanceláře, bydlení, veřejná prostranství i občanská vybavenost. Trend potvrzují nejen developerské projekty a investice města, ale i data z kancelářského trhu.

„Město přece není muzeum. Je to živý organismus, který musí reagovat na potřeby současných i budoucích generací,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Podle architekta Michala Šourka přitom problém neleží v samotné památkové ochraně, ale v její někdy příliš rigidní a nekompetentní aplikaci. V současnosti se probírá ve sněmovně novela stavebního zákona, která podle některých odborníků oslabuje pozici odborné složky památkové péče. Chráníme minulost tak důsledně, až ohrožujeme budoucnost?

S příchodem novely SZ se památková péče dostává na rozcestí. Zatímco část veřejnosti ji vnímá jako překážku rozvoje a investoři jako nepředvídatelného protivníka, odborníci upozorňují, že problém neleží v samotné ochraně památek, ale v zastaralém systému, který neodpovídá realitě 21. století. „Obraz památkové péče v očích široké veřejnosti se musí změnit. A to se nepodaří bez toho, že se promění i ona sama,” shodují se Ing. arch. Stašek Žerava, předseda Pracovní skupiny Památková péče, a Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů (ČKA).

V centru Jesenice u Prahy vznikne na 250 bytů, nové městské náměstí a aktivní parter čtyř domů se službami a obchody. Zásadní roli v koordinaci projektu sehrála platforma DESVIX, díky níž vzniklo digitální dvojče budoucího centra. „Město se mohlo v otevřené scéně přesvědčit, že vzniká kvalitní veřejný prostor, který odpovídá novému centru města,“ říká Michal Šourek, šéf ateliéru MS architekti.

Podle developerů, ekonomů i odborníků na stavebnictví v panelu Globální kapitál, lokální infrastruktura: jak se přepisuje mapa realitního trhu, nejsou hlavním problémem zahraniční investoři, ale dlouhodobě neřešená demografie, nedostatek pracovních sil, slabá nabídka bytů a politická rozhodnutí, která poptávku dál přehřívají. A na otázku: „Kdo to bude stavět?“ pořád neznáme odpověď.

Keynote Michala Skořepy, ekonoma České spořitelny, nabídla střízlivý a daty podložený pohled na český realitní trh. Ukazuje, že bez větší flexibility lidí, efektivnějšího využívání bytového fondu a dlouhodobých investic do vzdělávání se situace zásadně nezlepší.

Metropolitní plán měl přinést jasno, předvídatelnost a nový impulz pro rozvoj Prahy. Podle účastníků diskusního panelu Development změny: strategie pro efektivní rozvoj měst, ale místo toho zatím spíše otevírá nové nejistoty - právní, ekonomické i politické. Shoda mezi developery, architekty i právníky panovala v jednom: největším problémem zůstává proces a jeho nepředvídatelnost.

Z investičního hlediska nejde primárně o sociální službu, ale o stabilní výnosové aktivum. Martin Fojtík, CEO Property Fund for Living SICAV, na konferenci remspace vysvětluje, proč mají Alzheimer centra téměř plnou obsazenost, dlouhodobé nájemní vztahy a odlišnou ekonomickou logiku než klasická bytová výstavba – a proč na tuto změnu český realitní trh zatím není připraven.