Zatímco v minulých dekádách dominovala výstavba nových administrativních budov, dnes se stále více mluví o jejich re-use, repositioningu a adaptaci. Důvod je jednoduchý: velká část kancelářského fondu stárne a nájemci i investoři mají výrazně vyšší nároky než před dvaceti lety.

Český trh s bydlením se dostává do stále těsnějších kleští. Na jedné straně rychle zdražují hypotéky, na straně druhé zůstávají ceny nemovitostí vysoko, zejména v Praze. Kombinace drahých úvěrů a drahých bytů výrazně zhoršuje dostupnost vlastního bydlení – a to nejen pro nové zájemce, ale i pro domácnosti, kterým v nejbližší době skončí fixace hypotéky.

Ambiciózní plány na zásadní přestavbu pražského železničního uzlu se dostávají do pozadí. Projekt, jehož náklady byly odhadnuty na zhruba 185 miliard korun a který počítal s výstavbou rozsáhlých tunelů pod centrem metropole, naráží na nové rozpočtové priority státu. Důvodem je především omezení plánované sítě vysokorychlostních tratí, jež mělo být hlavním impulzem pro tak náročnou stavbu.

Po více než deseti letech příprav získala Praha nový územní plán. Takzvaný Metropolitní plán schválili zastupitelé hlavního města a od 1. září nahradí dosavadní dokument z roku 1999. Podle vedení města i zástupců podnikatelského sektoru jde o klíčový krok pro řešení dlouhodobého nedostatku bytů a další rozvoj metropole. Kritici naopak upozorňují na nedostatečné zapracování připomínek veřejnosti, riziko zahušťování zástavby nebo ohrožení zelených ploch.

Nejvyšší soud České republiky znovu potvrdil, že ve spotřebitelských smlouvách nestačí, aby bylo důležité ujednání „někde napsané“. Klíčové je i to, jak, kde a v jakém kontextu je ujednání formulováno. Tento závěr letos vyslovil Nejvyšší soud ve sporu mezi realitní kanceláří M&M reality holding a. s. a klientem, který odstoupil od smlouvy uzavřené na dálku. Verdikt může mít podstatný dopad na běžnou praxi realitních kanceláří.

Poslanecká sněmovna projednává rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má podle vládní koalice zásadně urychlit a zjednodušit povolování staveb v České republice. Klíčovou změnou je návrat k modelu centralizované státní stavební správy, od kterého přitom stát v minulých letech ustoupil. Zatímco předkladatelé argumentují vyšší efektivitou a jednotným rozhodováním, opozice upozorňuje na nedostatečně vyhodnocené dopady, absenci standardního legislativního procesu a riziko personálního oslabení stavebních úřadů.

Po přehřátém závěru loňského roku se český investiční trh v prvním čtvrtletí 2026 vrátil k průměrným hodnotám. Pod povrchem se ale chystá zajímavá změna – tahounem dalšího růstu mají být moderní pražské kanceláře, do kterých se po letech opět pouštějí i developeři se spekulativními projekty.

Některé nelegální stavby by podle pozměňovacího návrhu novely stavebního zákona nemusely být odstraněny, pokud by jejich demolice způsobila větší škody než jejich zachování. Ministerstvo pro místní rozvoj argumentuje ochranou vlastníků, kteří zákon neporušili vědomě. Část odborníků ale varuje, že úprava může oslabit stavební kázeň a vytvořit prostor pro dodatečnou legalizaci černých staveb.