Zatímco ceny českých bytů nadále rostou a dostupnost vlastního bydlení klesá, stále více Čechů hledá alternativu v zahraničí. Byt 2+kk o výměře 40 m² s výhledem na Středozemní moře za dva a půl milionu korun může působit jako výjimka, ve španělských městech však nejde o ojedinělou nabídku. Kromě atraktivní pořizovací ceny hraje roli i potenciál krátkodobého pronájmu, který umožňuje návratnost investice.

Dostupnost bydlení v Česku zůstává jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory a Asociace developerů se shodli, že ke zlepšení situace je třeba zásadní proměna legislativy i přístupu státu a samospráv. Klíčové oblasti zahrnují zrychlení povolovacích procesů, pružnější územní plánování, větší využití městských brownfieldů nebo uznání bytové výstavby jako veřejného zájmu.

Zákon o podpoře bydlení, který letos prošel parlamentem a míří k podpisu prezidentem, měl podle původních vizí pomoci lidem v bytové nouzi, obcím vrátit kontrolu nad nájemním bydlením a přivést na trh tisíce bytů se systémem garantovaného nájmu. Jenže první zkušenosti z terénu ukazují, že se mezi legislativní ambicí a realitou trhu rozevřela hluboká propast. Zatímco poptávka po dostupném bydlení strmě roste, ochota soukromých majitelů zapojit se do systému zůstává mizivá.

Na základě informací o možném prodeji ze strany vlastníka – realitní skupiny CPI Property Group (CPIPG) podnikatele Radovana Vítka – vyzvala městská část Praha 7 vedení hlavního města, aby zahájilo jednání o odkoupení pozemků v Bubnech. Cílem bylo získat kontrolu nad rozvojem klíčového území a využít ho pro výstavbu městských bytů a veřejné infrastruktury, podle nejnovějších informací se však prodej nekoná.

Brownfieldy - opuštěné, někdy i kontaminované průmyslové nebo zemědělské areály - se v posledních letech stávají klíčovým prvkem městského rozvoje v Česku. S ubývajícími možnostmi pro výstavbu na zelené louce a rostoucím tlakem na udržitelnou výstavbu se investoři, obce i stát k těmto lokalitám stále více obracejí – a to i v podobě druhé výzvy v programu Regenerace brownfieldů.

Situace na pražském rezidenčním trhu zůstává kritická. Podle poslední Zprávy o finanční stabilitě, kterou zveřejnila Česká národní banka, jsou investiční byty v hlavním městě nadhodnoceny přibližně o 30 procent. Výnosy z pronájmů se často pohybují v záporných hodnotách a na pořízení bytu je potřeba více než třináctinásobek průměrného ročního platu. Realitní trh tak zůstává dostupný především pro nejvyšší příjmové skupiny.

Praha se připravuje na závěrečnou fázi schvalování Metropolitního plánu, nového územněplánovacího dokumentu, který má po více než čtvrtstoletí nahradit stávající plán z roku 1999. Podle harmonogramu má být plán zveřejněn letos v říjnu, následovat budou dvě veřejná projednání a schválení se očekává v polovině roku 2026.

Rezidenční development se v českém veřejném prostoru dlouhodobě potýká s jednostranným vnímáním, fenomén NIMBY je toho ukázkovým příkladem. Nová publikace s názvem Bílá kniha rezidenčního developmentu, kterou připravila společnost Deloitte ve spolupráci s Asociací developerů, Svazem podnikatelů ve stavebnictví a Hospodářskou komorou ČR, nabízí ucelený pohled na výstavbu bytů jako na strukturovaný a mnohovrstevnatý proces, jehož správné fungování je nezbytné pro zvládnutí bytové krize.