Koncept města krátkých vzdáleností (15-minutového města) už není v Praze jen teorií. Nový Opatov od FINEPu kombinuje silný dopravní uzel, promyšlený mix funkcí a aktivní veřejný prostor. Místo, které desítky let fungovalo spíše jako dopravní uzel na okraji Jižního Města, má nyní ambici stát se plnohodnotným centrem – propojit bydlení, práci, služby a volnočasové aktivity v jednom kompaktním území. Jak bude v praxi vypadat, víme díky DESVIX už dnes.

Zájem o kvalitní bydlení ve městech roste napříč Evropou a Česká republika není výjimkou. O budoucnosti developmentu, vztahu měst a developerů i proměnách poptávky hovořil na konferenci remspace Městské paralely: Boj o digitální strategický rozvoj Ondřej Průcha, CEO developerské společnosti SVOBODA & PRUCHA. Výstavbu považuje za veřejně prospěšnou činnost, která si ale stále hledá své místo v očích veřejnosti i samospráv.

Zástupci klíčových odborných organizací ve stavebnictví věří, že nová vláda naváže na dosavadní strategické směřování v oblasti výstavby a bude pokračovat v investicích do infrastruktury i dostupného bydlení. Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) a Česká komora architektů (ČKA) se nicméně rozcházejí v názorech na budoucnost Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) i na podobu stavebního zákona.

Jak spojit rekonstrukce, design a investice do jednoho funkčního celku? David Smička a Tomáš Bumbálek ukazují, že re-flipování není jen o zisku, ale i o vytváření kvalitního bydlení a podpory lidí, kteří chtějí v nemovitostech uspět. V rozhovoru představují svůj projekt EliteAcademy i jeho dosavadní úspěchy – mezi nimi komunitní investice do bytových domů nebo re-flip v Nymburce.

„To je potřeba jako sůl: stále totiž používáme postupy z minulého století a změny přijímáme velmi pomalu. Nový územní plán přináší víc srozumitelnosti, přehlednosti a předvídatelnosti, “ říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč. Jasnější pravidla ocení investoři, úředníci i veřejnost a městu to umožní lépe plánovat, kde a jak má vznikat nová výstavba. Teprve na takto připravený základ může podle něj navazovat fáze B – tedy samotné povolování a stavění.

Nový územní plán Brna staví na ochraně veřejných prostranství, podpoře dostupného bydlení a modro-zelených řešeních. Jak přistupuje k otázce transformace brownfieldů a nevyužitých území? „Systematicky – vymezuje plochy přestaveb a rozvojové lokality, kde je transformace žádaná a podporovaná (typicky právě brownfieldy). Současně chrání stabilizované plochy a zeleň. Tím směřuje rozvoj „dovnitř“ města, blíž infrastruktuře a službám, což šetří krajinu i veřejné rozpočty,” odpovídá Jan Tesárek, ředitel Kanceláře architekta města Brna.

Studentské bydlení se v posledních letech stalo jedním z nejdiskutovanějších segmentů evropského realitního trhu. Důvodem je rostoucí počet vysokoškoláků, sílící mezinárodní mobilita a tlak na dostupnost kvalitního a moderního ubytování. I když se nové studentské rezidence objevují napříč evropskými metropolemi, výstavbu často brzdí vysoké stavební náklady a legislativní překážky – většina evropských měst tedy stále čelí akutnímu nedostatku lůžek, a Česká republika není výjimkou.

Praha a Brno čelí stejným výzvám – nedostatku dostupného bydlení, nutnosti transformace nevyužitých území nebo adaptaci na klimatickou změnu. Obě města reagují modernizací svých územních plánů, přesto se jejich přístupy i aktuální fáze přípravy zásadně liší. Jaké rozdíly lze vysledovat mezi pražským metropolitním plánem a novým územním plánem Brna? A co si mohou jednotlivá města navzájem nabídnout jako inspiraci?